Nikoho zřejmě nepřekvapí, že v první stovce je Česko až na 72. místě se zlatým pokladem o váze 9,3 tuny jen těsně před Kyrgyzstánem, který má o 400 kilo zlata méně. Na rozdíl od České národní banky (ČNB) přidala kyrgyzská centrální banka během uplynulých 12 měsíců do svých rezerv dvě tuny zlata, a tak je zřejmě jen otázkou měsíců, kdy tuzemská centrální banka o další příčku klesne.
ČNB zatím víc věří penězům, které si vyrobí ve svých počítačích a pak vymění za eura než hmatatelné rezervě ve svém podzemním sejfu. Mohla by si ovšem o jedno místo polepšit, pokud by se prokázalo, že deset tun zlata oznámených vietnamskou centrální bankou v roce 2015 už neplatí. Vietnam totiž od té doby žádné další údaje o svém zlatém pokladu neposkytl.
Kdo je další?
Neplatí ovšem tvrzení, že zlato shromažďuje jenom Rusko a Turecko. Napočítali jsme celkem 14 států, které meziročně své devizové rezervy navýšily, z toho devět z nich minimálně o jednu tunu zlata. S ruskými 105 tunami sice žádný z nich nemůže soupeřit, ale tureckých 38 tun nebo kazašských 21 tun, případně ázerbájdžánských 20 tun jsou také slušné porce.
Své zlaté rezervy meziročně navýšila podle WGC také Kolumbie (2,5 tuny), Argentina (7 tun), Indie (3,8 tuny), zmíněný Kyrgyzstán, méně než dvě tuny přidaly Tádžikistán, Egypt, Srbsko, Bělorusko, Řecko a Surinam. Na prvních pěti pozicích od USA po pátou Francii se v celkovém součtu nezměnilo nic, Rusko na šestém místě oznámilo zvýšení zásob zlata na 1944 tun.
Celosvětově mají centrální banky 33 737 tun zlata. Z toho třetinu země eurozóny včetně Evropské centrální banky – 10 778 tun, což by mělo být 54,4 procenta devizových rezerv. Možná jeden z opomíjených důvodů, proč přijmout euro. Lídr tabulky národů Spojené státy vykazuje v devizových rezervách 8133,5 tuny zlata.
(rek)
