Stoupající zájem běžných občanů islámské republiky o zlato, kteří se chtějí zajistit proti prudkému propadu národní měny, pochopitelně nahrál hlavně vexlákům s dolary, ale i obchodníkům se zlatem.
„Jeden z zatčených, známý jako „král zlatých mincí“, nakoupil v loňském fiskálním roce (březen 2017 až březen 2018) dvě tuny zlatých mincí a nabízel je na trhu za pro něj výhodnou cenu,“ jak kulantně označil šmelinu šéf policie v Teheránu Hossein Rahimi pro íránskou agenturu IRNA ve středu.
Druhý ilegální numismatik, který zakoupil zlaté mince v hodnotě 1,7 bilionu riálů (dle oficiálního kurzu je jeden americký dolar za zhruba 42 800 riálů), byl zatčen ve svém domě už před dvěma týdny. Rahimi k tomu dodal, že policie u něj zadržela 20 kilogramů zlata a zlatých mincí.
Íránci se jistí
Íránský riál se na černém trhu podle Trendu dostal v posledních týdnech do rekordně nízkého kurzu vůči americkému dolaru. Strmý pád riálu měly odstartovat obavy z návratu amerických sankcí poté, co prezident Donald Trump v květnu oznámil odstoupení od jaderné dohody s Íránem.
Americký dolar je na neoficiálním trhu nabízen až za 83 000 riálů, ač jeho oficiální kurs 42 800 jsme již uvedli. Dle zprávy agentury Trend se například v úterý prodala jedna zlatá mince za přibližně 30 milionů riálů. Zřejmě nemohla být nijak závratně veliká. V hrubém přepočtu vychází troyská unce zlata dle oficiálního kurzu na 53,5 milionu riálů.
Trump rozjel černý trh
Propad národní měny vyvolal nespokojenost lidí nad rychlým růstem cen hlavně dováženého spotřebního zboží, konstatuje Trend. V roce 2012, kdy se mezinárodní sankce proti Íránu zintenzivnily, zažila íránská měna takový kolaps, že ztratila až polovinu své hodnoty. „Policie v hlavním městě pak uzavřela otevřený měnový trh a zároveň zadržela přes 100 lidí, včetně obchodníků se zlatými mincemi,“ připomíná incident ázerbajdžánská agentura, kterou nelze ve vztahu k Íránu, Turecku nebo Rusku považovat za nepřátelskou.
Po onom policejním zásahu ale íránská měna vůči americkému dolaru propadla ještě víc. Vláda pak ve snaze omezit šedou zónu ekonomiky nechala rozšířit fámu, že na černý trh bylo dovezeno pět miliard padělaných amerických dolarů k nerozeznání od pravých. A zároveň vydala doporučení, aby si lidé cizí měnu kupovali výhradně v bankách a směnárnách se státní licencí.
(rek)
