„Značku rozšířím také do oboru, k němuž jsem sice přišla jako slepá k houslím, avšak o to víc jsem mu upsala duši. Certifikace FT v klenotnickém sektoru označuje spravedlivý, bezpečný a k přírodě šetrný způsob těžby zlata,“ svěřila se Merkleová, jež ve svých kolekcích nabízí prsten za 300 eur (7 737 korun), ale i náhrdelníky za 40 tisíc eur (1, 03 milionu korun) a mezi jejímiž klienty nechybějí barbadoská zpěvačka Rihanna (30) či britská herečka Emma Watsonová (28).
Narážka na to, že ke šperkařství Guya zprvu ani náhodou netíhla, připomíná, jak ji osud postavil před nesnadnou volbu. Bylo jí jednadvacet, a právě studovala komunikaci a management v německé Postupimi, když zemřel její otec Eddy. Rodiče se sice rozvedli už dávno, Guya tak žila s matkou Kate. O to větší šok ji čekal, když zjistila, že po otci sdědila úspěšnou a expandující firmu Vieri Haute Joaillerie, o niž ani v nejmenším nestála.
„Ve třicátých letech ji založil dědeček Rudolf v Pforzheimu a otec ji pak přenesl do noblesního švýcarského letoviska Crans-Montana,“ vybavuje si rodinnou ságu Merkelová. Nejprve se chtěla dědictví zbavit, pak se ale vzchopila a řekla si, že se rodinné tradice nevzdá bez boje.
Přiznává, že na počátku si myslela, že zlato a další drahocenné kovy doprovázejí pouze decentnost, načančanost a uhlazená, nepomíjiví krása. Pak se rozhodla, že se přesvědčí na vlastní oči na některém z ložisek, jak to v realitě chodí. Odletěla proto do k dolu tři tisíce metrů vysoko v peruánských Andách, kde si v bídných podmínkách vydělávali lidé na živobytí sedm dní v týdnu, přes osm hodin denně.
Z horníků včelaři
Dnes patří Merkleová ke stále početnější a vlivnější skupině tvůrců klenotů zpracovávajících zlato pouze z dolů, jež odpovídají standardům fair-trade. „Cena bývá přinejmenším o deset procent vyšší,“ podotýká Claudia Brücková (37) z organizace Fairtrade Deutschland. Horníci ale také pobírají vyšší mzdy, mají pevné smlouvy, lékařskou péči, do podzemí nesmějí děti a zaměstnavatelé spolufinancují školy i nemocnice.
Cílevědomé Berlíňance to však nestačilo. Založila rovněž nadaci Earthbeat Foundation a její první projekt se zaměřil na rekvalifikaci 90 někdejších horníků ze zlatých dolů ve městě Busitema ve východoafrické Ugandě, z nichž se stali včelaři.
Šperkařka vytahuje sklenici s první ugandským medem. „Konec konců, je to také zlato. Ale tekuté,“ uzavírá s úsměvem.
(plk)
