Kolumbijská vláda sice v roce 2015 oznámila, že byla San José nalezena, ale další detaily byly zveřejněny až tento týden po dohodě agentur zapojených do vyhledávání a úřadů jihoamerické země. Galeona má na palubě údajně „nejcennější poklad v historii“. Zlato, stříbro a smaragdy. „Přesné umístění vraku je proto jedním z největších tajemství námořní historie,“ dodává britský deník The Independent.
V červnu 1708 v průběhu boje s britskými loděmi ve válce o španělské dědictví byla galeona s 62 děly na třech palubách potopena se ztrátou téměř 600 životů. Loď se ponořila někde v široké oblasti kolem kolumbijského poloostrova Baru, jižně od Cartageny. Údajně má v útrobách 11 milionů zlatých a stříbrných mincí a smaragdů a jiných drahocennosti ze Španělskem ovládaných kolonií.
Remus 6000
Galeonu objevila automatická výzkumná ponorka Remus 6000 provozovaná agenturou Woodes Hole Oceanographic Institution (WHOI). Agentura založená v USA byla vyzvána, aby se připojila k pátrání po lodním vraku, protože měla zkušenosti s hloubkovými ponory. V roce 2011 dokázal její autonomní podmořský robot Remus 6000, který své označení získal podle schopnosti operovat až 6000 metrů pod hladinou moře, najít černé skříňky letadla Air France z letu 447, které se v roce 2009 zřítilo do Atlantiku několik stovek kilometrů od pobřeží Brazílie.
Jistě není bez zajímavosti skutečnost, kterou připomíná server Fortune.com, že podmořské plavidlo Remus 6000 je vlastněno Nadací Dalio, kterou založila rodina miliardářského investora a manažera hedgeových fondů Ray Dalia.
San José byla nalezena v hloubce 600 metrů pomocí bočních sonarových snímků pořízených Remusem 6000 v listopadu 2015. Vehikl devět metrů nad vrakem pořídil několik fotografií potopené galeony, jejíž identifikaci potvrdily výrazné rytiny delfínů na bronzových lodních dělech, což byl klíčový důkaz.
„Udržovali jsme to v tajnosti z respektu ke kolumbijské vládě,“ cituje The Independent viceprezidenta WHOI pro námořní zařízení a operace Roba Muniera. „Vrak byl částečně pokrytý sedimenty, ale i v nižších hloubkách jsme byli schopni na obrazovkách rozeznat detaily. Rozlišení bylo natolik dobré, že jsme rozpoznali dekorativní gravírování na dělech,“ doplnil inženýr WHOI a šéf expedice Mike Purcell.
„Byl to docela silný pocit uspokojení, když jsme loď konečně našli,“ prohlásil Munier, který se to dozvěděl z telefonátu Purcella. „Byl to skvělý okamžik.“
Soudní spory
Poklad byl předmětem soudních sporů mezi několika státy včetně Kolumbie i soukromými záchrannými společnostmi WHOI a MAC (Maritime Archaeology Consultants). V roce 2015 označil kolumbijský prezident Juan Manuel Santos nález za „nejcennější poklad, který byl v dějinách lidstva nalezen“.
Minulý měsíc UNESCO, kulturní organizace OSN, vyzvala kolumbijskou vládu, aby vrak, jehož přesné umístění zůstává státním tajemstvím, nevyužila komerčně. „Kolumbie ale nepodepsala úmluvu OSN o mořském právu, která by ji podřizovala mezinárodním normám, jež vyžadují informovat UNESCO o jejich záměrech, jak hodlá naložit s vrakem,“ dodává The Independent.
(rek)
