Nedávná zatčení však naznačují, že pašování zlata je pro tyto skupiny klíčovým zdrojem příjmů. „Jsme obchodní partneři,“ řekl deníku Asahi Šimbun člen syndikátu organizovaného zločinu se sídlem v oblasti Kanto. Gangster potvrdil, že jeho skupina někdy na pašování zlata spolupracuje. A příliš ani neriskuje. Pašování zlata není v Japonsku trestný čin.
Tokijská policie v květnu oznámila zatčení sedmi mužů podezřelých z pokusu o pašování 10 kilogramů drahých kovů v hodnotě zhruba 45 milionů jenů (410 000 dolarů) z Hongkongu. Podle policie se Cubasa Honjo, pobočník jednoho ze zločineckých syndiků a Rjoiši Hagaj, který je napojen na částečně organizovaný gang plus pět dalších mužů, snažili vyhnout placení spotřební daně ze zlatých plátů. Celní úředníci na letišti v Naritě je objevili v podstavcích dekorativních skleněných předmětů.
Špička ledovce
Policie je přesvědčena, že podezřelí v období od srpna do prosince 2017 systematicky pašovali zlaté ingoty do Japonska, a to asi ve 150 případech. Podle dosavadních zjištění mělo jít o 991 kg zlata, které bylo prodáno za zhruba pět miliard jenů dealerům v hlavním městě. Pašeráci podle policie získali kolem 390 milionů jenů, tedy jen o něco méně než čtyři miliony dolarů.
Policie rovněž uvedla, že kvůli podezření na zapojení do pašování zlata byl vydán zatykač na jednoho člena Dragonu, jiného polokonzervativního gangu, který se skládá převážně z bývalých členů mládežnického motocyklového gangu.
Zisk sedm procent
Zdroj známý z aktivit zločineckých syndikátů Asahi Šimbun potvrdil, že pašování zlata z Hongkongu je velmi výnosné. Pašeráci tam kupují zlato bez spotřební daně, a pokud ho pronesou kolem celních úředníků a prodají v Japonsku, jejich ziskem je částka, které se vyhnuli nezaplacením daně, což je sedm procent.
V roce 2017 bylo odhaleno 1347 případů pašování zlata, což představuje nárůst o 536 kauz v porovnání s předchozím rokem. Čtvrtina zajištěného zlata pocházela z Hongkongu. Zdařilých pokusů o pašování zlata je však zcela jistě mnohonásobně víc.
Tisíce pašeráků
Národní policejní agentura nejen zpřísňuje kontrolu dováženého zlata, ale také pracuje na zmapování celého obrazu syndikátů a zločineckých organizací, aby se připravila na možné budoucí zásahy. Do těchto skupin patří jen v Tokiu přibližně jeden až dva tisíce lidí. Problém je v tom, že pašeráci nepracují jako pevné jednotky. Členové těchto skupin se organizují prostřednictvím osobních vazeb jen tehdy, když plánují nějakou akci.
Organizované zločinecké syndikáty obvykle zřizují svá ústředí a vytvářejí seznamy členů, což často ulehčuje policistům vyšetřování. Tyto gangsterské skupiny navíc spadají do jurisdikce zákonů o organizovaném zločinu. Ale protože pašeráci zlata fungují volně, nejsou legálně považováni za členy syndikátů organizovaného zločinu.
„Pro pašeráky neexistují žádná pravidla nebo omezení,“ potvrdil největšímu japonskému deníku člen zločineckého syndikátu z oblasti Kanto na východě centrální části ostrova Honšú.
(rek)
