Kongresman Mooney kritizuje americkou měnovou politiku a zmiňuje i pokles kupní síly dolaru po zrušení zlatého standardu. „Americký dolar od roku 2000 ztratil 30 procent své kupní síly a 96 procent kupní síly od konce zlatého standardu v roce 1913. Podle dvouprocentního inflačního cíle Federálního rezervního systému (centrální banka USA) ztrácí dolar polovinu své kupní síly každou generaci, tedy každých 35 let.“
„Zlatá norma řídí zásobu peněz na trhu místo Federální rezervy. Zlatý standard znamená zákonem definované platidlo směnitelné za určité množství zlata. V době zlatého standardu do roku 1913 se ekonomika Spojených států ročně zvyšovala v průměru o čtyři procenta, což je dvakrát víc než od roku 2000,“ pokračuje kongresman v popisu výhod, které by měl zlatý dolar.
Ruská konspirace
Podle serveru RT existují ovšem otázky týkající se schopnosti vlády USA podpořit dolar fyzickým zlatem: „Amerika tvrdí, že ve svých oficiálních rezervách drží 8133,5 tuny fyzického zlata. Pětatřicet procent z toho údajně skladuje ve Fort Knoxu (Kentucky), 20 procent ve West Pointu (New York), 16 procent v americké mincovně v Denveru (Colorado) a pět procent v newyorské centrální bance. Celý příběh kolem amerických zlatých rezerv je neprůhledný a tajný.“
Server také využívá jednoho z konspirátorů, singapurského odborníka na drahé kovy webu BullionStar, Ronana Manlyho, který již dříve řekl, že skutečné zlaté rezervy Ameriky jsou pravděpodobně mnohem menší, než se uvádí. A v tomto duchu se RT dál chytá konspiračních teorií z amerických a jiných webů, které podobně jako Manly dlouhodobě kritizují, že nikdy nedošlo k úplnému a nezávislému auditu amerických zlatých rezerv.
„Strážci zlatého pokladu, mincovna Spojených států a Federální rezervy v New Yorku nenechají nikomu do svých sklepení nahlédnout,“ cituje server Manlyho. S velkou chutí RT rovněž uvádí i další pochybnosti sžíravého kritika nedostatečných informací ohledně čistoty zlata uloženého v amerických sejfech.
„I jen to málo, co bylo o zlatých rezervách USA zveřejněno, naznačuje, že většina zlatých cihel má nízkou čistotu a jejich váha neodpovídá obvyklým standardům,“ uvedl Manly, podle něhož zlato z amerických rezerv nemůže být obchodováno na mezinárodním trhu kvůli své nízké kvalitě. Jak to koresponduje s tím, že americký zlatý poklad již desetiletí nikdo neviděl, zůstává záhadou.
Drama, žádná nuda
Faktem však je, že se kolem otázky, zda je ve vojenské pevnosti Fort Knox je skutečně tolik zlata, jak se uvádí, případně kolik ho chybí, kolik se ho rozpůjčovalo a kolik z těch tisíců tun patří Spojeným státům, se rodí spousta spekulací poměrně pravidelně.
„Dokážete si představit, jaká by to byla senzace, kdyby se Donald Trump rozhodl otevřít vojenská sklepení veřejnosti? Média by odpočítávala dny, než se to stane. Ekonomové by ihned začali poučovat o významu zlata ve světové ekonomice. Analytici by spekulovali o dopadu toho, že tam zlato nebude i toho, že tam bude. No, prostě drama, žádná nuda,“ napsal již před dvěma lety šéfredaktor týdeníku Numismatic News Dave Harper. „Myslím, že každá informace by, bez ohledu na výsledek kontroly, byla nakonec pozitivní,“ domnívá se Harper a vzápětí vysvětluje proč.
„Kdyby tam žádné zlato nebylo, povzbudilo by to investory do vzácných kovů k nákupům, protože by se ukázalo, že zlato je mnohem vzácnější, než si mnoho účastníků trhu myslí,“ spekuluje Harper.
„Pokud by tam všechno zlato bylo, znovu bychom zdůraznili, že pro velké národy světa má zlato stále obrovský význam. A proč ho tolik drží? Zeptejte se Číny, Německa nebo Ruska.“
Poslední namátkový audit ministerstva financí ohledně množství a ryzosti zlatého pokladu na vojenské základně Fort Knox proběhl v roce 1974. Žádná pochybení zjištěna nebyla. Vzhledem k tomu, že se objem zlata v amerických rezervách dlouhodobě nemění, nevidí ani velký příznivec konvertibility dolaru za zlato Donald Trump důvod k jeho přepočítávání. Konspirační teorie tak mohou dál utěšeně vzkvétat a bavit veřejnost.
(rek)
