Čína, největší zdroj světového zlata, v roce 2016 vytěžila 453 tun tohoto kovu. V roce 2017 se čínská výroba snížila o devět procent. Pokud to tak půjde dál, je celosvětový boom zlata jistý. Nastane zlatý věk. „Zlato chtějí mít investoři i centrální banky, protože se nehodlají spoléhat na pochybnou sílu amerického dolaru,“ píše Gold Telegraph.
Čína zlato nevyváží. Až se domácí zdroje zlata vyčerpají, určitě se bude snažit kupovat zlato jinde. Součástí čínského ekonomického plánu je snížit globální dominanci dolaru. Ten vládne světovému měnovému trhu přes 40 let. Čína a Rusko ale nyní aktivně zvyšují své zlaté rezervy, což by mohlo vést k hospodářské i politické nejistotě, neboť i další země začnou opouštět americké státní dluhopisy.
Jak Rusko, tak i Čína plánují používat svou měnu s podporou zlata při vzájemném obchodování. To činí ze zlata kritickou komoditu pro obě země. Čína k uspokojení své poptávky bude muset zlato dovážet. Ale dostupná zásoba zlata je konečná.
Zlato ještě vzácnější
Během uplynulých 15 let došlo k vyčerpání globálních ložisek zlata a nové zdroje jsou každým rokem vzácnější. Podle předsedy World Gold Councilu, marketingové organizace nejvýznamnějších těžařů zlata, Randalla Oliphanta, může celosvětová produkce zlata kulminovat. A to brzy. „V době ekonomického zpomalení cena zlata obvykle vzrůstá. Jak globální finanční trh zareaguje, až bude dodávka zlata nízká a stane se ještě vzácnější komoditou?“ ptá se Gold Telegraph.
Čína není jediná země, kde těžba zlata klesá. Jihoafrická a australská ložiska zlata rovněž vykazují pokles. Náklady na hledání nového zlata jsou ekonomicky nevýhodné a najít životaschopná ložiska je obtížnější. „Potenciál celosvětového nedostatku je pro investory dobrou zprávou. I když se doly vyčerpají, zlato jako komodita bude stále existovat. Není jako ropa, která se jednou spotřebuje a tím přestane fyzicky existovat,“ dodává Gold Telegraph.
Paběrkování
Za víc než 130 uplynulých let byla v řadě zemí objevována mohutná ložiska zlata. A bylo snadno přístupné. Na konci 20. století některé doly produkovaly až 50 milionů uncí ročně. V 21. století už doly produkující 50 milionů nebo dokonce jen 30 milionů uncí ročně neexistují. Zlatý průzkum podle agentury Bloomberg nachází ložiska, která vydají jen kolem 15 milionů uncí ročně.
Dnešní ceny zlata jsou stále hluboko pod cenami z roku 2012. Těžební společnosti proto nejsou schopny ufinancovat nové průzkumy. „Doba mezi objevením zlata a aktivním těžením dosahuje v průměru sedm let. To je značná doba. A těžební společnosti taková období nákladově jen stěží utáhnou,“ uzavírá analýza.
Zlatý pak vzejde věk
„Při nedávném selhání trhu investoři ztratili celosvětově 5,2 bilionu dolarů, než se jim podařilo získat většinu ztrát zpět. Existují náznaky, že některé bubliny jsou připraveny prasknout. Například v největších hedgeových fondech,“ připomíná ještě Gold Telegraph. Podle Bloombergu bude rok 2019 zlomový. Dál k roku 2025 už bude těžba nejvzácnějšího kovu jenom klesat.
A pak možná dojde na Ovidiova slova z jeho Proměn: Zlatý pak vzešel nejprve věk…a zločinnější než ocel – zlato, vzešla i válka, jež bojuje obojím kovem…
(rek)
