Zlato opět dokazuje, že je nejlepší obrannou strategií

Šéfka MMF Christine Lagardeová také nedávno prohlásila, že celosvětový růst je sedm let od poslední krize příliš pomalý a nepevný a doporučila podniknout důrazné a koordinované kroky k oživení světového ekonomického růstu. Tento nejistý světový vývoj opět potvrzuje, že bezpečným přístavem zůstává zlato a stříbro. Investoři to vědí a přizpůsobují tomu svá portfolia. Pojďme se podívat na určitá fakta.

Válka hotovosti

Lidé jsou stále zvyklí navštěvovat své banky, vkládat a vybírat hotovost a využívat jejich dalších služeb. Některé finanční domy nicméně již omezují příjem peněžních vkladů. Je to jakási válka ve světě hotovosti. Papírové peníze se stávají bezcennými papírky, které jsou pomalu vyřazovány z oběhu a díky dnešní době nahrazovány digitálními měnovými formami. Tyto „digitální peníze“ se ale potýkají se stejným problémem jako jejich papírové protějšky – nejsou doprovázeny a kryty zlatem či jinými kovy, případně skutečně hodnotnými aktivy. Celá koncepce je prezentována a uváděna na trh jako pohodlný, bezproblémový a transparentní způsob, kterým mají být – bez zatížení jakoukoli hotovostí – řízeny naše finance a potažmo životy. Na jednu stranu to zní krásně, ve skutečnosti ale s tímto konceptem souvisí mnohem děsivější scénáře, než si leckdo umí představit. Veškeré finanční toky budou pod kontrolou a zmrazení nebo zabavení účtu bude mnohem snazší než kdykoli předtím. A v neposlední řadě se „likvidací“ hotovostních peněz zbaví centrální banky poslední existující bariéry pro nastavení záporných úrokových sazeb.

Globální ekonomika pokulhává... zatímco zlato jede

V prvním čtvrtletí roku 2016 se cena zlata vyhoupla o 14,3 %, přičemž jen za samotný únor přidala 9,6 %, což byla nejvyšší hodnota měsíčního nárůstu za čtyři roky. Na ekonomické scéně rok 2016 zatím nepřinesl žádné pozitivní změny. Růst je stále pomalý, dokonce mnohem pomalejší než předpokládaly různé vládní orgány, ale i hlavní ekonomové a odborníci.

Je nadmíru jasné, že se investoři, ať už jednotlivci či různé instituce, zajišťují proti trvalé volatilitě na akciových trzích a zvyšující se ekonomické nejistotě plynoucí z kroků centrálních bank. Na svém posledním zasedání se výbor amerického FEDu rozhodl udržet svou cílovou sazbu na úrovni 0,25 % a 0,5 %, zároveň ale avizoval, že sazbu změní dvakrát, nikoli čtyřikrát, jak měl v plánu původně. Prezident ECB Mario Draghi také ohlásil objemnější nákup dluhopisů ve výši 80 miliard eur za měsíc (z dřívějších 60 miliard eur). A zatímco Draghi Evropu ujistil, že níž se sazbami již nepůjde, v případě FEDu se očekává další zvýšení.

V myslích tvůrců měnové politiky je silně zakořeněna naivní představa, že jednoduché tištění stále většího množství peněz povede k urovnání ekonomických problémů. Je to ale chyba a rozhodně se nedá očekávat, že by se na jejich postoji něco změnilo.

Co řídí cenu zlata v posledních týdnech?

Ačkoli je velmi složité odhadnout vývoj ceny zlata, lze vysledovat dva hlavní faktory. V první řadě hrála důležitou roli rostoucí poptávka ze strany spotřebitelů a centrálních bank z rozvíjejících trhů (zejména Číny). Za druhé nedávný růst ceny zlata podpořily rovněž menší dodávky (v roce 2015 klesly o 4 % na nejnižší úroveň od roku 2009). Pokles byl zapříčiněn především slabší produkcí těžby a recyklace. Navíc také další centrální banky zlato stahují a zachovávají nebo zvyšují své rezervy. Mezi top kupce lze zařadit Rusko, Čínu a Kazachstán.

Zpomalování čínské ekonomiky, menší růst v dalším pětiletém období, který bude udržován pod hranicí 7 % a případný dominový efekt, může způsobit na světových trzích značný problém. Velké riziko spočívá v případném znehodnocení čínského yüanu a výrazném ovlivnění mezinárodního obchodu. Právě tato obava vedla světové centrální bankéře k volbě méně bolestivé cesty a (byť jen dočasně) udržování nulové nebo negativní úrokové sazby. Nejnověji to potvrdili FED a ECB. Centrální banky vidí hlavní podporu ekonomického růstu v nízkých úrokových sazbách, ale ve skutečnosti je potřeba podpořit výrobu. To je ovšem již úkol pro národní vlády.

Ztráta důvěry v systém

Nelze se divit, že lidé ztrácejí důvěru k centrálním bankám a k finančnímu systému jako celku. Kdo by chtěl dnes svěřit své celoživotní úspory do systému, který je zbaví jejich skutečné hodnoty? Patrně nikdo.

Další zajímavý a konkrétnější příklad „krize důvěry” ve vládu uvedl německý ekonom prof. Thorsten Polleit. Tvrdí, že další zkouškou víry je rozhodnutí FEDu v oblasti studentských půjček. Ty jsou hned po hypotékách druhým největším dluhem a mluví se o nové „bublině”. V USA vzrostly úvěry pro studenty o neuvěřitelných 818 %. Z nedávné zprávy ministerstva financí vyplývá, že z celkových pohledávek čistých úvěrů, které činily 1,2 bilionu dolarů, dosahoval program studentských půjček 880,6 miliard dolarů. Je tedy patrné, že FED těží z rostoucí bubliny svého vlastního procesu. Je také zřejmé, že politickým a stejně tak i závažným ekonomickým důsledkům této strategie je finančně podrobena mladá generace, která je zatěžována dluhem na celý život. To vše může v budoucnu vést k dalším problémům.

Zlato jako forma „dokonalých“ peněz?

Poslední zlatý býčí trh byl zaznamenán v letech 1999–2011, od minima 252,8 dolarů v roce 1999 na rekordní výši 1 895 dolarů v září 2011. Cenu v té době táhl nástup silné spotřebitelské poptávky a později také vidina zlata jako bezpečného přístavu v probíhající finanční a dluhové krizi. A určitému navýšení ceny zlata tehdy pomohly i centrální banky svými nákupy. Cílem byla diverzifikace devizových rezerv. Podle Světové rady pro zlato byly v roce 2015 čisté nákupy bank ve výši 588,4 tun, což představovalo 14 % celkové poptávky po zlatě.

Samozřejmostí, jak by se dalo instinktivně očekávat, je velmi jasná historicky doložená korelace mezi poptávkou po zlatě v časech nejistoty, a to v krátkém i dlouhodobém období. Nedávno jsme byli svědky krátkodobého trendu směrem nahoru a dolů. Následoval po výše zmíněném oznámení FEDu a proslovu Maria Draghiho. Investoři tak hledají bezpečné uložiště svého bohatství v reálných aktivech a především v drahých kovech. Tyto výkyvy odrážejí význam lidské psychologie v ekonomice, ale mají malou vypovídající nebo prediktivní hodnotu, pokud jde o větší pohled na tuto problematiku. Panika po určitých prohlášeních a následující pozitivní změna v obchodních číslech nemohou naznačovat dlouhodobý vývoj.

Historicky můžeme vystopovat trend, který ukazuje jak zlato a stříbro úspěšně sloužily jako základ pro silné, stabilní a prosperující ekonomiky. Nicméně od chvíle, kdy centrální banky začaly bez rozmyslu neomezeně tisknout peníze, jsme svědky toho, jak globální ekonomika pokulhává, je slabší, křehká a cirkulující měny se stávají bezcennými.

Na rozdíl od myšlení západu kultura na východě je orientována jiným směrem a věří v hodnotu drahých kovů. Zlato vnímá jako formu „dokonalých peněz”, která zabezpečuje bohatství. Tento pohled je podložený stále rostoucí poptávkou ať už ze strany jednotlivců nebo institucí. Změna myšlení západních centrálních bank směrem k rozumné peněžní politice je nepravděpodobná, a to kvůli řadě zájmů. Posun v myšlení není jen otázkou institucí a čelních představitelů globálního světa, ale může jej udělat kdokoliv. Každý má možnost přijimout taková opatření, která mu pomohou ochránit majetek a udržet jej v bezpečné vzdálenosti od lehkomyslných a nezodpovědných experimentů vlád. Jen je třeba opřít se o reálné hodnoty drahých kovů.

Historie, společnost a trhy testovaly zlato a výsledek se zdá být jasný. Zlato prošlo zkouškou času jako jediná spolehlivá možnost ochrany a zabezpečení bohatství.

---

Autor: Jakub Petruška, investiční analytik, Zlaťáky.cz