Důvodem je podle něj to, že existují finanční produkty, jako je například bitcoin. „Pokud světový finanční systém přirovnáme k vědru, tak v něm je díra, kterou jsou peníze v hotovosti,“ vysvětlil Marášek a dodal: „Velikost té díry je vyjádřena mimo jiné právě v ohodnocení kryptoměn, které stojí mimo tento oficiální systém.“
„Ten, kdo si jako vánoční dárek koupil zlato, na tom vydělal. Zvyšující se cena zlata je důsledkem slabého dolaru. Ve čtvrtek americká měna oslabila a vůči euru dosáhla tříletého minima,“ doplnil hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Cena zlata bude zřejmě růst i nadále zejména poté, co ministr financí USA Steven Mnuchin na Světovém ekonomickém fóru v Davosu řekl, že slabý dolar americké ekonomice vyhovuje a bude jej podporovat.
V průběhu prvního čtvrtletí 2018 by mohla cena zlata dosáhnout dočasně 1380 až 1400 dolarů za troyskou unci. Poté by podle Pavla Ryby mohl trh tento silný růst částečně korigovat a před zasedáním americké centrální banky Fed v březnu by mohla cena mírně klesnout. Před zasedáním Fedu a plánovaným zvyšováním sazeb cena zlata zatím vždycky klesala, pak šla ale zase nahoru.
Zvyšování úrokových sazeb v USA přineslo investorům v roce 2017 třikrát pokles ceny žlutého kovu. Zastavení růstu z prosince 2017 potvrdilo, že z hlediska dlouhodobých cyklů se zlato dostalo na minima v prosinci 2015. Od té doby neklesá tolik, jako bylo dřív obvyklé, dodal Ryba. V prosinci 2015 stála troyská unce zlata 1046 dolarů, v prosinci 2016 to bylo 1123 dolarů a vloni v prosinci 1238 dolarů.
(ČTK/red)
