Zlato už ztratilo směnnou hodnotu v běžném životě i přímou vazbu na kurz měny (zlatý standard). Jen numismatici se kochají nápisy typu „kdo předloží tuto bankovku, dostane odpovídající částku ve zlatě“. A přece si zlato udržuje svůj mýtus.
Chce-li guvernér ČNB navýšit zlaté rezervy až na 100 tun, vsaďte se, že se neozvou protesty, ač málokdo dokáže zdůvodnit, k čemu to je či není dobré. Jde o symbol důvěry. A zlato má pověst, že si uchová hodnotu, i když ostatní cennosti zmizí – peníze vezme inflace, umělecké předměty zloději a nemovitosti požár či velká voda.
ČNB chce obnovit zlatý poklad. Michl touží navýšit české rezervy z 12 tun až na 100, má to ale smysl? |
Když nový prezident Zeman zakládal fond na záchranu státního rozpočtu, vzpomínalo se na Fond republiky z července 1968. Během měsíce se na něm od občanů sešlo 190 milionů korun a 60 kilo zlata.
Byl to spontánní projev důvěry v pražské jaro. Okupace a normalizace se spontaneitou i důvěrou zametly. Ale důvěra ve zlato přežívá.
V bezbožném Česku nelze dát na bankovky nápis „věříme v Boha“, jako je na dolarech. Ale za víru ve zlato se tu nestydí nikdo.
