Podle agentury EFE byly zajištěny čtyři střelné zbraně, šestimístná hotovost, pět vozidel, mezi nimiž byl Mercedes AMG E-class. Zlatá mince v nominální hodnotě jednoho milionu dolarů nebyla nalezena. Předpokládá se, že byla roztavena a rozprodána. Jeden z detektivů britskému deníku Mirror řekl: „Zločinci někdy do zlata přidávají například trochu mědi, aby tak změnili čistotu zlata a zatemnili stopy.“
Lupiče policie objevila díky kamerovému záznamu z vlakového nádraží Hackescher Markt, které se nachází v blízkosti muzea. Pomohly rovněž stopy DNA z místa činu. Policie v té době nabídla odměnu pět tisíc eur každému, kdo poskytne nějakou stopu, která by pomohla případ vyřešit.
Jak Zlato.cz tehdy uvedlo, mince byla vyrobena z mimořádně čistého 99,999 procentního zlata a v roce 2008 byla zapsána do Guinnessovy knihy rekordů jako největší zlatá mince na světě. Celkem jich kanadská mincovna vyrobila pět a berlínské muzeum Boden mělo jednu z nich zapůjčenu od anonymního sběratele.
Pomoc z muzea
Podle berlínské prokurátorky Martiny Lambové mohlo ke zločinu dojít jen díky pomoci jednoho ze zaměstnanců muzea, který gangu poradil, jak proniknout přes všechny zabezpečovací systémy do budovy oknem. Kromě žebříku pak zlodějská parta použila ještě lano na spuštění mince a kolečko, v němž ji, pravděpodobně již poškozenou, odvezla.
„Nejméně dvě osoby se musely vloupat do muzea. Ze železničního náspu se po žebříku dostaly k oknu. Při zpáteční cestě, aby mohly nepozorovaně uniknout z ostrova, na němž muzeum stojí, jely s kolečkem podél Sprévy a přes železniční most se dostali k autu, kam náklad přeložili,“ popsal loupež The Guardian.
Speciální policejní síly pak během dalších razií potvrdily, že podezřelí byli spojeni s jim dobře známým arabsko-kurdským klanem podezřelým z účasti na jiných zločinech jako například z loupeže šperků.
(rek)
