Centrální banky ve třetím čtvrtletí koupily 399 tun zlata, což je víc než čtyřnásobek ve srovnání s předchozím rokem. Už po třetím čtvrtletí mají centrální banky nakoupeno víc zlata, než měly od roku 2000 za celý rok.
Dosavadní letošní součet nákupů kolem 673 tun zlata je tak nejvyšší od roku 1967, kdy byl dolar ještě krytý zlatem. Například v minulém roce banky koupily za cely rok 454 tun zlata. Rekordní čtvrtletí pochází z roku 2018, kdy centrální banky ve třetím kvartálu posílily depozita o 241 tun zlata.
Hlavními nákupčími zlata byly tradičně centrální banky Turecka (31 tun), Uzbekistánu (26 tun) a Kataru (15 tun). Pak se ve statistice marketingové organizace WGC objevily nehlášené nákupy od institucí, u kterých WGC uvedla, že jde o „podstatný“ odhad. Navíc ne všechny země pravidelně hlásí své nákupy zlata, včetně těch velkých, jako jsou Čína a Rusko.
PSALI JSME: Centrální banky nakoupily ve čtvrtletí rekordních 399 tun zlata
Největším prodejcem zlata je letos Kazachstán, jehož centrální banka vrhla na trh 21 tun zlata, což je při tamní roční produkci 70 až 80 tun pochopitelné. I tak je země s rezervami 381 tun zlata (63 % rezerv) 16. na světě. Kazachstán hodlá za příhodných podmínek poslat na trhy další zlato, uvedla Alija Moldabekova, místopředsedkyně Národní banky Republiky Kazachstán.
„Ne všechny oficiální instituce veřejně oznamují své držby a mnohé tak činí se zpožděním,“ prohlašuje WGC ve čtvrtletní zprávě zveřejněné v úterý.
„Zveřejněná data jsou kombinací stabilně hlášených nákupů a podstatný odhad neohlášených nákupů. To není neobvyklé, protože ne všechny oficiální instituce veřejně oznamují své držby zlata, nebo tak činí se zpožděním. To ještě může vést k budoucím revizím, jakmile bude k dispozici víc informací.“
PSALI JSME: Centrální banky se jistí zlatem proti pádu dolaru
(rek)
