Ještě před dvaceti lety se centrální banky zlata zbavovaly. Až do roku 2009 to byly především banky rozvinutých trhů od Nizozemska, Belgie, Austrálie až po Velkou Británii a Kanadu.
To se v roce 2010 změnilo, protože několik zemí včetně Číny a Ruska následovaných různorodou skupinou rozvíjejících se trhů, mezi něž patřilo Thajsko, Brazílie, Jižní Korea, Mexiko, Indie a Egypt, začalo zlato nakupovat. Důvod?
Na vrcholu zlatého standardu (1870-1970) byly nejdůležitějšími zeměmi světové ekonomiky Velká Británie a Francie a později USA a Německo.
PSALI JSME: Centrální banky se jistí zlatem proti pádu dolaru
V měnách těchto zemí se hradily mezinárodní transakce a podle měnových podmínek zlatého standardu musely tyto země zároveň nakupovat velké množství zlata. I dnes rozvinuté země vlastní obrovské zásoby zlata, které v průměru dosahují víc než dvou třetin jejich celkových oficiálních rezerv.
Země rozvíjejících se trhů nebyly a dosud nejsou schopny používat své vlastní měny k vypořádání mezinárodních obchodů a musí používat měny oněch silných zemí.
Zároveň také nemusely kupovat zlato, aby kryly své národní měny. Ale to se změnilo. Dnes se řada států chce od koše světových měn a zejména od dominujícího dolaru osvobodit, a činí to právě nákupy zlata.
PSALI JSME: Proč centrální banky nakupují zlato?
„Takže i po 12 letech značných nákupů zlata je pravděpodobné, že země rozvíjejících se trhů budou dál přidávat zlato do rezerv, což by mělo ceně zlata poskytnout atraktivní podporu,“ napsal web poradenské firmy State Street Global Advisors.
„Podle posledního průzkumu marketingové organizace World Gold Council se počet respondentů centrálních bank, kteří očekávají, že se zlaté rezervy jejich vlastní země v příštím roce zvýší, vyšplhal na 25 procent oproti 21 procentům v loňském roce. S ještě větším optimismem se 61 procent respondentů domnívá, že globální zlaté rezervy se budou dál zvyšovat.“
Dokládá to i uvedený argument, že průměrná alokace zlata rozvíjejících se států včetně Česka je stále nižší, než pět procent z celkových devizových rezerv. Například u Číny 3,3 procenta, u Brazílie 2,1 procenta, u Česka 0,4 procenta, zatímco v zemích eurozóny je to přes 52 procent.
PSALI JSME: Kolik zlata je v Evropě? Nejvíce ho mají největší země
(rek)
