Současná aktivita v nákupech zlata prodlužuje už dvanáctiletý trend centrálních bank přidávat žlutý kov do svých rezerv. V loňském roce nakoupily 463 tun zlata, o 82 procent víc, než v roce 2020. Centrální banky drží přes 35 tisíc tun zlata, což odpovídá přibližně jedné pětině veškerého zlata, které bylo kdy vytěženo.
„S kvantitativním uvolňováním, v posledních letech stále oblíbenější politika boje proti krizím, byly měny pod tlakem tváří v tvář masivnímu nafukování peněžní zásoby. Na rozdíl od měnových rezerv je trvanlivost zlata, jeho nedostatek a omezená nabídka jen některými z důvodů, které poskytují centrálním bankám jistotu v nejisté době, a poskytuje rozhodující stabilní aktiva v rezervách,“ uvádí web časopisu International Banker.
Zlato má podle něj také tendenci mít inverzní vztah k jinému globálnímu rezervnímu aktivu – americkému dolaru – což znamená, že centrální banky se jistí zlatem, aby ochránily hodnotu svých rezerv, pokud dolar ztratí hodnotu. A co víc, rozvíjející se trhy byly těmi, které v poslední době nejsilněji zintenzivňují nákupy zlata, nikoli vyspělé ekonomiky.
„Profil nejaktivnějších centrálních bank se změnil. Tradiční ekonomické velmoci jako USA, Německo, Francie a Itálie, již nenakupují víc zlata, ale místo toho si ponechávají značné podíly, které již mají,“ napsala WGC v komentáři.
PSALI JSME: Hlad centrálních bank po zlatě pokračoval i v červenci
„Na jejich místo nastoupily rozvíjející se ekonomiky jako Rusko, Čína, Turecko a Indie. Přestože tyto čtyři země nakupovaly za posledních deset let značné množství zlata, za svými západními protějšky stále zaostávají.“
Irácká centrální banka v červnu přidala 34 tun, čímž zvýšila své celkové zásoby zlata na 130,39 tuny a posunula se na 30. místo na světě a na 4. místo v arabském světě. „Zlato je jedním z nejdůležitějších aktiv držených centrálními bankami a mezinárodními finančními institucemi,“ uvedla irácká centrální banka.
Polsko a Česká republika také slíbily, že zvýší své držby zlata. Polsko v loni říjnu oznámilo, že v roce 2022 nakoupí 100 tun zlata. „Zlato si zachová svou hodnotu, i když někdo odpojí napájení globálního finančního systému a zničí tradiční aktiva založená na elektronických účetních záznamech,“ odůvodnil prezident Polské národní banky Adam Glapiński.
„Samozřejmě nepředpokládáme, že k tomu dojde. Ale jak se říká – předem varovaný je vždy pojištěný. A centrální banka musí být připravena i na ty nejnepříznivější okolnosti,“ vysvětlil.
PSALI JSME: Polsko nakoupí 100 tun zlata už letos
Nový guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl, který nastoupil do funkce v červenci, o měsíc dříve prohlásil, že pod jeho vedením banka navýší držbu zlata desetinásobně, ze současných 11 na 100 tun.
„Ano, volatilita výnosů by pak byla vyšší – to je riziko. Očekávaná návratnost z dlouhodobého hlediska by však byla také vyšší. Společně s kolegy z ČNB Michalem Škodou a Tomášem Adamem se v rámci výzkumného projektu snažíme toto riziko spočítat. Mojí vizí je mít dlouhodobě ziskovou ČNB,“ řekl podle zpravodajského webu Kitco Michl.
Ale ne každá země se účastní probíhajícího nákupního šílenství. Zástupce guvernéra ukrajinské centrální banky 17. července potvrdil, že od vypuknutí konfliktu s Ruskem prodala Ukrajina zlaté rezervy za 12,4 miliardy dolarů.
„Prodáváme, aby naši dovozci byli schopni zajistit potřebné zboží pro zemi.“ Ukrajina se samozřejmě ocitá v extrémních podmínkách, což vysvětluje její preferenci být čistým prodejcem zlata.
PSALI JSME: ČNB by měla nakoupit 200 tun zlata, říká člen bankovní rady Michl
Průzkum WGC mezi 57 centrálními bankami zjistil, že čtvrtina respondentů očekává zvýšení svých zlatých rezerv během příštích 12 měsíců, což je víc než 21 procent zaznamenaných ve stejném průzkumu o rok dřív.
„Plánované nákupy jsou motivovány především rostoucími obavami z možné globální finanční krize, ačkoli hlavními faktory jsou také očekávané změny v mezinárodním měnovém systému a obavy z rostoucích ekonomických rizik v ekonomikách rezervních měn,“ uvádí zpráva WGC.
Celkem 80 procent všech centrálních bank zahrnutých do průzkumu očekává během příštího roku expanzi svých zlatých rezerv kvůli větší potřebě aktiv snižujících riziko.
„Mezi centrálními bankami rozvíjejících se států panuje shoda: Obávají se posunů v globální ekonomické síle, což způsobuje, že jsou méně optimistické ohledně role amerického dolaru jako globální rezervní měny,“ shrnuje International Banker. „Nečekaných 42 procent centrálních bank očekává pokles amerického dolaru na podílu celkových rezerv během příštích pěti let.“
PSALI JSME: Proč centrální banky nakupují zlato?
(rek)
