Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zlato se propadá stále hlouběji a je nejníže za více než dva roky

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Tomáše Volfa: Cena zlata je nejníže od začátku pandemie koronaviru v první polovině roku 2020 a dnes balancuje na hranici 1672 USD/unci. Stříbro je na tom o něco lépe a pohybuje se v blízkosti 19,40 USD/unci, ale i tak je velmi nízko.

Zlato je nyní prakticky za hubičku, a přesto jeho cena, díky zvýšené poptávce, která by se dala čekat, neroste. Spíše naopak. Důvodem je jestřábí nálada Fedu. Americká centrální banka zasedá dnes večer a teoreticky může dojít i ke zvýšení základní sazby z pásma 2,25 – 2,5 % o jeden procentní bod, tedy do rozmezí 3,25 – 3,5 %.

Odhodlání zvedat na dolaru sazby rychle nahoru je hlavním důvodem poklesu ceny zlata. Čím více je dolar úročený, tím více se stává pro investory zajímavým. Z jeho držby totiž plynou stále vyšší úroky, což v případě zlata neplatí. To na tuto skutečnost zlato doplácí, protože nákupy dolarů jsou realizovány také z prodeje právě drahých kovů.

Fed musí sáhnout k drastičtějšímu kroku vzhledem k rostoucím cenám, a to i s rizikem, že omezí růst americké ekonomiky. Srpnové spotřebitelské ceny se meziročně zvedly o 8,3 % a i když se jejich tempo mírně zpomalilo, stále se jedná o hodnotu, která je výrazně výš, než by si američtí centrální bankéři představovali.

Doku bude trvat přesvědčení trhů, že Fed bude utahovat svou měnovou politiku razantně i v budoucnu, cena zlata se může dostat ještě hlouběji. Pokud Fed naznačí, že jeho ochota dál zpřísňovat svou politiku je omezená a že sazby se blíží svému vrcholu, zájem o dolar bude chladnout, což by mohlo znamenat začátek zotavování zlata a stříbra. Pravdou je, že tento okamžik se jen tak neblíží. Může sice přijít výkyv, ale Fed by měl zvyšovat sazby i v příštím roce a krotit tak rostoucí spotřebitelskou inflaci. 

Témata:  zlato

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

17. dubna 2024 12:14

Za dobu našeho členství v EU vzrostlo bohatství průměrného Čecha o více než 40 procent

Od vstupu do Evropské unie (EU) nám vzrostl reálný HDP v přepočtu na obyvatele o více než 40 %, a to z 480 tisíc korun v roce 2004 na 675 tisíc korun v roce 2023. Průměrná spotřeba domácností vzrostla o 22 %, tedy z 248,5 tisíce korun v roce 2004 na 302 tisíc korun v roce 2023. Pokud by Česko nebylo součástí EU, dařilo by se nám ekonomicky hůře. HDP v přepočtu na obyvatele za loňský rok by bylo o pětinu nižší (o 130 tisíc korun) a spotřeba domácností by se snížila o třetinu (o 100 tisíc korun).

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Neberte si hypotéky. Brzo dostanete dotaci. Alespoň za to už bojují lobbisté

Komentář Vladimíra Pikory: Dnešní doba je plná nálepkování. Na každého se něco najde. Kdekdo je např. populista, ačkoli argumenty pro takové označení jsou obvykle na vodě. Podle mě je nálepkování falešné. Mnohdy je jen politicky motivované. Skutečný populismus je jinde. Příkladem klasického populismu, který se za populismus překvapivě neoznačuje, je návrh některých výrobců stavebního materiálu, developerů, a dokonce i bank na dotace hypoték.