Hlavní obsah

Zákaz dovozu zlata Rusko moc bolet nebude, tvrdí analytici

Dovoz ruského zlata do západních zemí už s příchodem války značně poklesl. Úterní oznámení některých zemí G7, konkrétně USA, Velké Británie, Kanady a Japonska o tom, že zakážou dovoz ruského zlata, je tak spíše symbolického charakteru, uvádí analytici.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

„Vývoz (ruského) zlata byl již od začátku války přesměrován, míří teď spíše na východ než na západ, což odráží vlastní sankce ze strany účastníků západního světového trhu se zlatem,“ citovala agentura Reuters analytika Carstena Menkeho z bankovní společnosti Julius Baer.

„Důsledky zákazu na trhu se zlatem jsou tak pravděpodobně velmi omezené,“ dodal Menke.

Jeho tvrzení podporuje skutečnost, že Londýnská burza s drahými kovy (LBMA), která reguluje největší a nejstarší trh na světě pro obchodování s fyzickým zlatem a stříbrem, už 7. března zakázala obchodování se zlatem z ruských rafinerií.

Podle serveru Business Insider tím už tehdy fakticky vyřadila ruské zlato z celosvětového obchodu.

Také podle českého ekonoma z Trinity Bank Lukáš Kovandy je rozhodnutí států G7 o zákazu dovozu zlata spíše jen politickým PR.

„Chtějí vyslat signál, že proti Rusku stále něco činí. Dokud však nedojde k výraznějšímu omezení vývozu ruského plynu a ropy, jde jen o plácnutí do vody,“ uvedl Kovanda.

„Zlato před pandemií a válkou představovalo jen 1,6 procenta ruského vývozu. Tedy nic moc,“ dodal a odkázal přitom na data Harvardského centra pro mezinárodní rozvoj z roku 2019.

Další sankce proti Rusku na obzoru. Tentokrát míří na zlato i cenu ropy

Ekonomika

Rusko patří v globálním měřítku mezi největší těžaře zlata, zároveň má páté největší zásoby tohoto kovu na světě.

Podle Jana Kovaříka, analytika z e-shopu Zlaťáky.cz, tak nové opatření zemí G7 přece jen pocítí. Jen v loňském roce podle něj získalo Rusko prodejem zlata 15 miliard dolarů (351,5 miliardy korun).

Pro srovnání, za prvních sto dní války na Ukrajině Rusko inkasovalo za vývoz ropy a plynu téměř 100 miliard dolarů (2,35 bilionu korun), uvedla studie finského střediska pro výzkum energií a ovzduší CREA.

Každopádně Rusko bude muset hledat kupce pro své zlato jinde. „Mohou se pokusit o uplatnění v Číně nebo Indii, ale je otázkou, zda by vůbec tyto země chtěly zlato v takových objemech využít,“ řekl Kovařík Novinkám.

Podle ruského ministerstva financí loni Rusko vytěžilo 314 tun zlata, což se při současné hodnotě tohoto kovu rovná zhruba 19 miliardám dolarů (446,4 miliardy korun), dodala Reuters.

Reklama

Výběr článků

Načítám