Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Svět

Další rána pro Putinovu ekonomiku. Skupina G7 se zříká ruského zlata

Lídři skupiny G7 na pracovním obědě. foto: (Kenny Holston/The New York Times via AP, PoolAP

Skupina nejsilnějších ekonomik světa utahuje smyčku ekonomických sankcí vůči Rusku, spolu s EU slibuje vystupňovat vojenskou i hospodářskou pomoc Ukrajině.
  19:15

Ve velkém stylu odstartoval summit sedmi největších ekonomik světa v bavorském Elmau. Zástupci čtyř zemí skupiny G7 avizovali embargo ruského zlata, k němuž se nejspíš připojí i zbývající členové exkluzivního klubu.

„Skupina G7 společně oznámí, že zakáže dovoz ruského zlata. Tento export přináší Rusku desítky miliard dolarů,“ uvedl zkraje summitu americký prezident Joe Biden. Zákaz, který má původ v Bílém domě, již podpořili také Britové, Kanaďané a Japonci. Dosud se čeká na vyjádření dalších evropských členů bloku, to jest Francie, Itálie a Německa. Vyjádření německého kancléře Olafa Scholze o nutné jednotě Západu vůči Rusku přitom vzbuzují naděje přinejmenším u posledního jmenovaného.

Západ tak zasadí další ránu ekonomice Ruska, protože právě zlato představuje druhou největší položku v jeho vývozu, hned po energetických surovinách. V roce 2020 za něj do ruské ekonomiky přiteklo téměř 19 miliard dolarů (přes 445 miliard korun).

Drtivá většina ruského zlata v minulosti směřovala do Spojeného království, kde se nachází nejsilnější evropský finanční trh a zároveň tam tradičně investovali ruští oligarchové, bez ohledu na svou politickou orientaci. Nikoli náhodou se Londýnu ještě nedávno přezdívalo Londongrad – jen loni pohltil Albion na 90 procent ruského cenného kovu směřujícího do zemí G7 za téměř 17 miliard dolarů (asi 400 miliard korun).

Konec zlata v Londongradu

To se však změnilo v únoru, poté co Rusko vtrhlo na Ukrajinu. Britové jako jedni z prvních začali na ruské firmy i jednotlivce uvalovat masivní sankce. Premiér Boris Johnson hned zkraje summitu potvrdil toto směřování britské zahraniční politiky. Zdůraznil jednotný postoj Západu vůči Rusku, který je podle něj důležitější než reálné hospodářské dopady způsobené výkyvy na trhu s energiemi a nyní pravděpodobně i s cennými kovy.

Rakušan by neměl odstupovat. Za ekonomické potíže mohou Babiš a Putin, říká Schwarzenberg

„Nyní není čas vzdát se Ukrajiny, která potřebuje podporu a odhodlání G7 více než jindy. Cena za Putinovo vítězství na Ukrajině by byla proti současným nákladům výrazně vyšší,“ prohlásil Johnson. Podle vyjádření Downing Street je on i francouzský prezident Emmanuel Macron toho názoru, že se válka na Ukrajině nyní nachází v kritickém okamžiku a je třeba podporu Kyjeva ještě vystupňovat.

Ve věci zákazu zlata se sice dosud čeká na oficiální vyjádření Francie, stejně jako dalších členů Evropské unie, v zásadě se však předpokládá stínování postoje dalších členů klubu G7. V tom smyslu promluvil také předseda Evropské rady Charles Michel.

„Chceme se zaměřit na ruské financování války,“ uvedl belgický politik. „Také jsme vyčlenili dvě miliardy eur (skoro 50 miliard korun) na vojenské vybavení, ale Ukrajina potřebuje více. A my jsme připraveni jí více poskytnout: více vojenské podpory, více finanční pomoci, více politické podpory. Jsme také připraveni podpořit obnovu Ukrajiny,“ doplnil.

Ruská strana dosud k závěrům summitu žádné oficiální prohlášení nevydala.

Bombardování Kyjeva

Jen několik hodin před jeho začátkem však ruské dělostřelectvo začalo po třech týdnech opět ostřelovat ukrajinské hlavní město. Rakety dopadly do obytných částí v centru Kyjeva, kde podle starosty Vitalije Klička zabily jednoho člověka a zranily šest dalších.

Americký prezident Biden označil raketový útok za „barbarství“. Zopakoval také své přesvědčení, že plánem ruského prezidenta Vladimira Putina bylo svou invazí na Ukrajinu Západ rozdělit. Paradoxně se mu však povedl pravý opak, jak se ukazuje mimo jiné právě na setkání G7 v Elmau.

Za Kyjev bojují IT válečníci. Ukrajina se snaží velkou převahu Ruska vynahradit kybernetickými útoky

Umístění summitu do malebného horského městečka v Bavorsku zjevně nebylo náhodné. Právě zde se totiž západní státníci sešli ve stínu první ruské agrese vůči Ukrajině v roce 2015. I tenkrát byla akce interpretována jako symbol jednotného Západu, byť mezi západními státníky dosud skutečně existovaly reálné názorové rozdíly ve věci dalšího postupu vůči Moskvě.

Summit G7 se uzavře zítra a většina účastníků zamíří rovnou na setkání Severoatlantické aliance v Madridu. Od toho se očekává nastínění dlouhodobé strategie NATO vůči Rusku.