V dubnu byly centrální banky opět čistými nákupčími, a to ve výši 19,4 tuny žlutého kovu. Na hrubých nákupech ve výši 20,5 tuny se v dubnu podílely čtyři banky. Všechny patří ke známým jménům: Uzbekistán (+8,7 t) a Kazachstán (+5,3 t) zaznamenaly během měsíce nárůst svých zlatých rezerv, což je jejich první letošní zvýšení po třech po sobě jdoucích měsících čistých prodejů.
V nákupu zlata podle údajů WGC pokračovalo Turecko, které v dubnu přidalo do svých rezerv dalších 5,6 tuny, čímž jeho zlaté rezervy dosáhly 436,7 tuny (27,8 % celkových rezerv, pozn. red.), zatímco Indie zvýšila své zásoby zlata o necelou tunu na 761,3 tuny. Turecko už je na 11. příčce světového žebříčku největších držitelů zlata, Indie se drží na deváté pozici.
Hrubé prodeje byly v dubnu omezeny na malý počet centrálních bank. Výrazným prodejcem bylo Německo (-0,9 t), pravděpodobně v souvislosti s ražbou mincí. Dalšími menšími prodejci byly Mexiko (-0,1 t) a Česká republika (-0,1 t). Pro upřesnění: Podle údajů České národní banky (ČNB) to bylo něco málo přes 62 kilogramů, resp. její držba zlata se snížila z 0,351 milionu troyských uncí na 0,349.
Na meziroční bázi zůstávají centrální banky celkově čistými nákupčími, uvedla Světová rada pro zlato. Největším kupcem je Egypt, který v březnu nakoupil objemných 44,1 tuny, ale ani Turecko nezůstává pozadu, když do konce dubna nakoupilo 42,5 tuny. Kazachstán (-29 t) a Uzbekistán (-15,9 t) zůstávají v letošním roce i přes dubnové nákupy zatím největšími prodejci.
PSALI JSME: 3 000 dolarů za unci zlata? Centrální banky, které zlato nakupují, by mohly být katalyzátorem ceny
(luk)
