Před pár dny to napsal ve svém blogu analytik drahých kovů společnosti BullionStar Ronan Manly, který se často věnuje aktuálním tématům, včetně dění na londýnském trhu se zlatem a aktivitám centrálních bank v oblasti zlata.
Manly si všiml rozhovoru, který minulý týden poskytl týdeníku Ekonom nastupující guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl uvedl, že „plánuje masivně navýšit zlaté rezervy centrální banky ze současných 11 tun na více než 100 a více tun“.
Už v lednu přitom Michl na letošním Investičním fóru prohlásil: „Navrhuji nakoupit 200 tun zlata. Ne zítra, ale postupně,“ uvedl Michl s tím, že zlato je „nástroj bez korelace s vývojem na akciovém trhu“. Web Zlato.cz o Michlově vystoupení informoval 31. ledna.
PSALI JSME: ČNB by měla nakoupit 200 tun zlata, říká člen bankovní rady Michl
To Michl opakoval i v rozhovoru pro Ekonom, ale množství zlata snížil na polovinu: „Budu navrhovat, abychom měli více zlata, z 11 tun na 100 a více tun. Postupně, během několika let. Zlato je dobré pro diverzifikaci, má nulovou korelaci s akciemi.“
Nastupující guvernér se podrobněji nezabývá tím, jakým způsobem bude rozšířená držba zlata centrální bankou přispívat ke zvýšení očekávaného výnosu z rezerv, tj. zda bude nové zlato aktivně spravováno (tj. prostřednictvím půjček zlata a zlatých swapů, pozn. red.) například u Bank of England, nebo zda bude zlato drženo ve vlastním trezoru na alokovaném základě.
„Není ani jasné, kde jsou vlastně drženy současné zlaté rezervy české centrální banky,“ píše Ronan Manly s tím, že výroční finanční zpráva banky za rok 2021 nespecifikuje místa uložení žádného zlata banky.
PSALI JSME: ČNB loni navýšila zlaté rezervy o víc než tunu
Pouze uvádí, že zlaté rezervy jsou rozděleny na 10,2 tuny v „dlouhodobé rezervě“, tedy zlato umístěné v zahraničí (obchodovatelné slitky) a drahé kovy dlouhodobě držené přímo v centrální bance (slitky, mince, medaile) a 0,2 tuny v „provozní rezervě“, což jsou drahé kovy držené pro výrobu mincí.
Prostřednictvím „provozní rezervy“ bylo na výrobu zlatých pamětních mincí v posledních letech odčerpáno několik tun zlata, takže ČNB byla v roce přinucena koupit více než tunu zlata a o rok později ještě jednu, aby vykompenzovala úbytek „žlutého kovu“.
Tuzemská centrální banka měla ke vzniku České republiky před sedmadvaceti lety v držení na sedmdesát tun zlata v devizových rezervách, které nově vzniklému státu připadly na základě rozdělení federace.
PSALI JSME: S českým zlatým pokladem to jde rok od roku z kopce. Podle Zlatého indexu je Česko na devítině stavu od vzniku republiky
„Byly to více než dva a čtvrt miliony troyských uncí zlata,“ doplnil David Marášek, hlavní analytik společnosti Zlato s tím, že na konci roku 2019 bylo v zásobách ČNB už jen něco málo přes čtvrt milionu uncí (necelých osm tun, pozn. red.), jak uváděly údaje centrální banky.
„V současné době představuje 10,9 tuny zlata, které drží česká centrální banka, pouze 0,4 procenta jejích celkových rezerv,“ připomíná Ronan Manly a dodává, že před rokem 2002 držela ČNB přibližně 14 tun zlata poté, co Michlovi předchůdci v roce 1998 prodali 56 tun českého zlata.
„ČNB odprodala většinu svého rezervního zlata v roce 1998. V té době již zlato přestalo splňovat potřeby ČNB z hlediska likvidity, bezpečnosti a výnosů. ČNB navíc potřebovala zvýšit své devizové rezervy, aby mohla intervenovat na podporu české koruny,“ uvedla již dříve centrální banka.
PSALI JSME: Novinky.cz: ČNB by měla výrazně navýšit rezervy zlata, shodují se ekonomové
„Není jasné, proč v roce 1998 ČNB tvrdila, že zlato „přestalo vyhovovat potřebám ČNB z hlediska likvidity, bezpečnosti a výnosů“, protože to je zjevně nepravdivé tvrzení, ale v roce 2022 se tytéž důvody používají k ospravedlnění desetinásobného navýšení českých zlatých zásob,“ komentuje Manly.
Podle něj již v 90. letech a na počátku nového tisíciletí prodávala zlato za okolností, které nedávaly finanční smysl, řada centrálních bank, např. ve Velké Británii, Nizozemsku, Austrálii a Švýcarsku, a k ospravedlnění prodeje používala stejně bizarní tvrzení. „K tomuto seznamu můžete přidat i českou centrální banku v roce 1998.“
Podle Manlyho mohlo být pravděpodobnějším důvodem těchto rozsáhlých prodejů zlata centrálními bankami buď uzavření existujících půjček na zlato bankám, které neměly šanci být splaceny, nebo šlo o zákulisní přerozdělování zlatých zásob ve prospěch rostoucích ekonomických mocností, jako je Čína.
PSALI JSME: Proč centrální banky nakupují zlato
(luk)
