Podobně jako
akciové trhy se i cena zlata stala postupem času nesmírně citlivou na
geopolitickou situaci, což ostatně vidíme i v souvislosti s ruskou
invazí na Ukrajině.
Jenže v současném světě – minimálně od roku
2010 – se vlastně někde válčí pořád, a graf ceny zlata tomu odpovídá.
Takže, kde je ta jistota?
Cenu zlata nejvíc ovlivňují především centrální banky jednotlivých států a předvídat jejich rozhodnutí je, jak víme, nemožné.
Sankce,
které teď západní svět uvalil na Rusko, navíc nastiňují ještě jednu
komplikaci, která zlato může potkat: Když západ zmrazil ruské centrální
bance devizové rezervy ve „svých“ měnách (dolary, libry, eura), mohlo se
Rusko spolehnout už jen na zlato (a možná čínské juany).
Dá se
tedy očekávat, že státy (a nejen ty se špatnými úmysly, ale ty o to víc)
budou chtít posílit své zlaté rezervy, aby se na okolním světě staly
méně závislými, a krátkodobě tak jeho cenu možná vyženou výš, ale až s
ním budou chtít zaplatit „svou“ invazi, cena zase půjde dolů.
Znovu
jde o něco, co nahrává spekulantům, ale rozhodně ne dlouhodobým
investorům, kteří se v posledních letech přesouvají od zlata k jiným
aktivům.
Konfiskace a zatajené poplatky
A to stále mluvíme
jen o volatilitě. I investor do zlata ale může přijít úplně o všechno. A
zdaleka nejen v autoritářských režimech.
Třeba během hospodářské
krize v roce 1933 museli všichni občané Spojených státu amerických z
nařízení prezidenta Roosevelta odevzdat veškeré zlato, aby se stát
postavil na nohy.
Cihly, prsteny, šperky… zkrátka všechno, na co
ještě tehdy byla navázána hodnota dolaru. Kdo neuposlechl, zaplatil
šílenou pokutu a skončil ve vězení.
I za normálních okolností ale
na investora do zlata čekají různá příkoří. Už jen fakt, že investice do
zlata není regulovaným finančním produktem a doslova ho může prodávat
kdokoli a jakkoli, popouští uzdu kreativitě při vyčíslování poplatků.
Náklady
investice do zlata totiž mají mnoho podob, od vstupního poplatku přes
vyšší prodejní ceny vůči burzovním cenám, nižší výkupní ceny až po
poplatky za dopravu, úschovu nebo uskladnění.
A protože prodejci
brzy přišli na to, jak dobře lidé slyší na slovní spojení „bez
poplatků“, prostě všechny poplatky „zrušili“. Ale navýšili o ně kupní
cenu. A mnohdy ještě o víc (poplatky tvoří až 20 % ceny zlata).
Díky
tomu, že cena zlata se v Česku při maloobchodním prodeji udává v
korunách za gram, zatímco na světových burzách v amerických dolarech za
troyskou unci, málokdo si přepočítá, jak nevýhodně vlastně nakoupil, a
pak se diví, že od něj cihličku za tu cenu nechce nikdo koupit.
Maximálně 10 % majetku
Navíc platí, že čím méně zlata kupujete, tím vyšší jsou poměrně poplatky. Takže znovu nic pro drobné investory.
Máte-li
několikamilionové portfolio (udává se alespoň 15 milionů korun) složené
z nemovitostí, akcií, ETF a dluhopisů, asi není od věci přidat do něj
jednu dvě zlaté cihly pro trochu diverzifikace, ale pro drobné investory
bývá zlato nakonec skoro vždycky zklamáním. Nejste-li atlet s
olympijskými ambicemi.