„Pro ty, kteří nemají dostatek pozornosti, aby dočetli až na konec, přejděme k věci a řekněme si to hlavní předem: Čína má více zlata, než Spojené státy. Proč by Čína mohla chtít vlastnit mnohem více zlata, než přiznává?“ napsal Dominic Frisby hned v úvodu svého článku publikovaného na webu MoneyWeek. Podle něj jde o „největší příběh světových financí“. A dost možná bude mít pravdu.
Frisby se odvolává na údaje Světové rady pro zlato (World Gold Council) a píše, že šestým největším vlastníkem zlata na světě je Čína s 1 948 tunami, což jsou sotva tři procenta jejích devizových rezerv. Pro srovnání: Podle téhož zdroje mají USA 8 134 tuny zlata, což je více než 65 procent amerických devizových rezerv.
„Podle mne má Čína má mnohem více zlata, než tvrdí,“ píše Frisby a dokládá konkrétní údaje. Od roku 2000 Čína vytěžila zhruba 6 830 tun zlata. Více než polovina čínské produkce zlata je ve vlastnictví státu – jen na China National Gold Group Corporation vlastněnou čínským státem připadá 20 procent. A zlato, které Čína vytěží, si ponechává – vývoz produkce domácích dolů není povolen.
PSALI JSME: Čína oznámila přes 12 tisíc tun zlata v rezervách
Pokud jde o těžbu zlata v Číně, v roce 2007 země předstihla Jihoafrickou republiku coby největší světový producent zlata. A od té doby se této pozice drží. V uplynulém desetiletí Čína vytěžila přibližně 15 procent veškerého zlata na světě.
„Vzhledem k tomu, že domácí zásoby klesají, čínské těžební společnosti nakupují aktiva i v zahraničí: V Africe, Jižní Americe a Asii. Mezinárodní těžba převyšuje domácí produkci – v roce 2020 asi o 15 tun,“ konstatuje Dominic Frisby.
Čína, jak uvádí, je nejen největším výrobcem, ale také největším dovozcem zlata na světě. „Dovoz zlata přes Švýcarsko a Dubaj není vždy deklarován, ale víme, že jen přes Hongkong se do země od roku 2000 dostalo více než 6 700 tun zlata.“
PSALI JSME: Čína skupuje zlaté doly po celém světě
„Ať už jde o zlato dovezené, vytěžené nebo recyklované, většina zlata, které se dostane do Číny, prochází přes Šanghajskou burzu zlata (SGE), včetně zlata dovezeného z Hongkongu. Od roku 2008 bylo z této burzy staženo téměř 22 000 tun zlata,“ odvolává se autor na oficiální údaje burzy.
„Když dáme dohromady kumulativní produkci, dovoz a stávající zásoby dostaneme se k číslu, které není daleko od 31 000 tun zlata (v Číně),“ vypočítává Frisby. „Mluvil jsem s několika předními světovými analytiky – Rossem Normanem, Bronem Sucheckim a Koosem Jansenem – a všichni dospěli k podobným odhadům. Alasdair McLeod z Goldmoney si myslí, že je to ještě více.“
„Držba zlata čínskou centrální bankou se od poloviny roku 2019 nezměnila a činí 1 948 tun,“ řekl autorovi textu Ross Norman: „Tomu však věří jen málokdo z nás. Přidejte na konec další nulu a nedivil bych se, kdyby se to jejich oficiálním držbám příliš nepřiblížilo.“ Alasdair McLeod jde ještě o krok dál: „Čína má pravděpodobně až 30 000 tun zlata ukrytých na různých účtech, ale nedeklarovaných jako oficiální rezervy.“
PSALI JSME: Čína se zajišťuje zlatem
Podle Frisbyho vlastní zlato například čínská armáda, která nemusí své nákupy deklarovat: „A jsou tu i další státní agentury: Třeba Státní správa devizového hospodářství a státní investiční fond China Investment Corporation.“
„Ať už jde o deset, patnáct nebo 30 tisíc tun, není možné, aby Čína deklarovala tak velké zásoby zlata. Aspoň zatím ne – způsobilo by to nežádoucí prudký nárůst kurzu jüanu i ceny zlata. Vládní devizové rezervy ve výši 3,2 bilionu dolarů by byly znehodnoceny,“ domnívá se Dominic Frisby.
„Nemyslím si, že by se Čína potřebovala chlubit svou velkorysostí,“ říká Chris Norman. „Koneckonců silnější měna v důsledku této podpory rezerv by byla kontraproduktivní, protože by znamenala konkurenční nevýhodu.“ Navíc by podle Frisbyho přiznání takového množství zlata bylo přímou výzvou americké nadvládě, na kterou Čína pravděpodobně ještě není připravena.
PSALI JSME: Čína by mohla vyhnat cenu zlata až na 13 tisíc dolarů
Nejprve parita, pak nadvláda, připomíná autor: „Zatím se Čína řídí doktrínou (bývalého čínského vůdce) Teng Siao-pchinga „nesmíme svítit příliš jasně“. Jejích deklarovaných 1 948 tun je snad minimum, které by mohla přiznat a vypadat důvěryhodně. Ale pouhá tři procenta čínských devizových rezerv ve zlatě?“
Pokud se Čína rozhodne „vyzbrojit“ peníze, jako to udělaly Spojené státy s dolarem, stačí, aby přiznala své zlaté zásoby a možná jimi i částečně podpořila čínskou měnu (jüan), domnívá se Frisby.
Zlatem nepodpořené západní peníze v takovém případě riskují, že ztratí velkou část své kupní síly. Podpořit západní fiatové měny byť jen částečně zlatem by znamenalo dramatickou revalvaci zlata směrem nahoru – do desítek tisíc dolarů za troyskou unci. „To je však karta, kterou má nyní k dispozici Čína se svým dvacetiletým neúnavným hromaděním zlata. Kdo ho vlastní, ten určuje pravidla,“ uzavírá Frisby svůj článek.
PSALI JSME: Do ceny zlata bude mluvit i Čína
(luk)
