Návrh byl projednán ve Výkonné radě pro ekonomiku (EEC), orgánu složeném ze všech ekonomických ministrů a guvernéra Státní banky Pákistánu (SBP), uvedl list The Express Tribune s odvoláním na zdroje z ministerstva financí. Informoval o tom islámábádský zpravodaj indické agentury Press Trust of India.
Podle návrhu budou komerční banky vydávat majiteli zlata převoditelný diskontovaný nástroj a platit mu za drahý kov úrokovou sazbu. Komerční banka pak zlato uloží u centrální banky (SBP), která jej může zpeněžit a zvýšit tak devizové rezervy, které již byly z velké části vytvořeny přijetím drahých zahraničních úvěrů.
V posledních třech měsících si pákistánská vláda vzala půjčku ve výši tří miliard dolarů od Saúdské Arábie, za další miliardu zastavila dálnice v zemi a jednu miliardu obdržela od Mezinárodního měnového fondu. Rezervy země se však přesto nepodařilo stabilizovat kvůli nižšímu vývozu a vyššímu dovozu spolu s rostoucími splátkami zahraničních půjček.
PSALI JSME: Turecké domácnosti by se podle vlády měly vzdát svého zlata
Rezervy centrální banky neustále klesají; podle výkazu SBP se k 11. únoru na 17 miliard dolarů. Podle téhož výkazu měla pákistánská centrální banky k 31. prosinci loňského roku 2,01 milionu trojských uncí ryzího zlata, tedy přibližně 62,5 tuny, v hodnotě 3,8 miliardy dolarů. O měsíc dříve měla podle údajů Světové rady pro zlato SBP o dvě tuny zlata více, což bylo téměř 18 % devizových rezerv.
Nápad půjčovat si od lidí zlato proti převoditelnému instrumentu předložil současnému premiérovi Chánovi expremiér Tahir Mehmood. Premiér Imran Chán poté věc postoupil Výkonné radě pro ekonomiku, která ji posléze doladila ve snaze zvýšit devizové rezervy země.
Na posledním zasedání rady pákistánský ministr financí Šaukat Tarín uvedl, že „cílem převoditelných nástrojů založených na zlatě je převést zlato na cizí měnu, aby se zvýšily devizové rezervy“. Přesná čísla nejsou k dispozici, ale odhaduje se, že mezi lidmi je v zemi zhruba 5 000 tun zlatých slitků.
PSALI JSME: Do zlata nejvíc investují domácnosti v Indii
Z údajů Světové banky vyplývá, že podíl výdajů pákistánských domácností vynakládaných na nákupy zlata ročně dosahuje až 0,64 procenta, což ji řadí na páté místo ve světě (první je Indie s necelými dvěma procenty, pozn. red.).
Výkonná rada pro ekonomiku rovněž projednala otázku nízkých daňových odvodů klenotníků a nařídila tamní Federální radě pro příjmy (FBR), aby připravila plán výběru dlužných daní od zlatnického průmyslu. V zemi je zhruba 36 000 klenotníků a jen 50 z nich je registrováno pro účely daně z prodeje zlata. Pákistánská vláda v lednu uvalila na prodej zlata a šperků 17% daň z prodeje.
Pákistánská vláda zpřísnila obchodování se zlatem na základě podmínek stanovených FATF (Finanční akční výbor), což je mezinárodní mezivládní organizace, uznávaná za světového zakladatele standardů a doporučení v oblasti opatření proti praní špinavých peněz a podpory terorismu, která vznikla na základě iniciativy zemí skupiny G7.
PSALI JSME: Pákistán začal monitorovat prodej a nákup zlata
(luk)
