Myšlenka razit z ryzího zlata větší průměry než obvyklých 90 milimetrů a vyšší hmotnosti než 1000 gramů vznikla podle Klimentové zhruba před čtyřmi lety. V době práce na vysokohmotnostní minci pro Českou národní banku (ČNB) v jablonecké mincovně zjistili, že mezi investory by o vyšší hmotnosti byl zájem. Pro mincovnu to ale znamenalo pořídit speciální lis, vyrobený na zakázku. „Vysokohmotnostní mince s hologramem razíme s pomocí speciálního hydraulického lisu, který byl zkonstruován přímo pro tento účel. Jedná se o jediný stroj svého druhu na světě,“ doplnil výrobní ředitel Stanislav Bachtík.
Výroba desetikilových mincí se v podstatě neliší od postupu, který se používá při ražbě menších mincí. „Vše je ale větší, těžší a náročnější,“ řekla Klimentová. Zatímco hmotnost běžného razidla se pohybuje okolo půl kilogramu, hmotnost razidel určených pro výrobu rekordních mincí se počítá na desítky kilogramů. „Obrábění těchto nástrojů zabere celé dny. Síly, které se používají při ražbě obřích mincí, jsou astronomické. Lis vyvine stejný tlak, jako kdybyste na sebe poskládali pár tisíc osobních automobilů,“ řekla mluvčí mincovny.
Přestože jsou Čeští lvi primárně investičními mincemi, mají i uměleckou kvalitu. Autorem návrhu je mladý výtvarník Asamat Baltaev, který pro každý rok tvoří Českého lva v novém designu. Minci, která v průměru měří 16,5 centimetru a na výšku má přes tři centimetry, zdobí nejnovější bezpečnostní prvek, který mincovna od loňského roku na svých produktech používá – hologram. Je ve tvaru štítu v dolní části reverzní strany mince. „Jeho výroba je mimořádně obtížná, a tak ho nelze spolehlivě napodobit,“ dodal šéf marketingu Jaroslav Černý.
(ČTK)
