„Nemusíte být zrovna kriminálník, abyste pochopili, co tím Goldfinger myslí,“ napsal tento týden James Fox v britském konzervativním týdeníku Spectator, jenž je nejstarším dosud publikujícím časopisem psaným v angličtině.
Hlad po zlatě je odvěký, dodává, a nejeví známky toho, že by měl polevit. A připomíná, že trvalá hodnota tohoto kovu je dána především jeho nedostatkem: Tvoří pouhou jednu 500 000 000 část zemské kůry. Všechno zlato, které se kdy vytěžilo, by se vešlo do krychle o straně pouhých 22 metrů.
„Zlato vzniklo před miliardami let při jaderných explozích uvnitř hvězd nebo mezi nimi,“ připomíná Spectator. Některá ložiska se nacházela v zemském jádru již od jeho vzniku, jiná byla na povrch planety rozbita asteroidy, které bombardovaly Zemi 200 milionů let po vzniku planety.
PSALI JSME: 12 úžasných faktů o zlatě, které jste pravděpodobně nevěděli
Nakonec zlato skončilo pohřbené pod horami, ukryté pod moři a rozptýlené podél vodních toků po celém světě. Podle současných odhadů zbývá nalézt nejméně 50 000 tun. Podle údajů zveřejněných před rokem americkou vládní geologickou společností USGS dosáhly v roce 2020 celosvětové zásoby vytěžitelného zlata přibližně 53 tisíce tun.
Největší zásoby zlata na světě má podle této zprávy Austrálie, která se může pochlubit 10 000 tunami, následovaná Ruskem, Spojenými státy, Jižní Afrikou a Peru. Například ruská ložiska „žlutého kovu“ dosahují podle odhadů už jen 8 000 tun, takže těžební firmy v zemi by v příštích dvou desetiletích mohly vytěžit svá portfolia zdrojů.
Čína, jak jsme psali, s odhadovanými zásobami ve výši dvou tisíc tun, pravděpodobně vyčerpává zásoby svých zlatých dolů nejrychleji na světě, následuje ji Ghana a Kazachstán. Čína by své dosud zjištěné rezervy zlata mohla vykutat zhruba do pěti let, Ghana do sedmi a Kazachstán během deseti. Austrálie má při současné produkci vystaráno na 31 let, Brazílie a Jižní Afrika na 30 let, Argentina na 27 roků.
PSALI JSME: Číně už mnoho zlata nezbývá
Standardní bankovní prut zlata, (400 troyských uncí, pozn. aut.), které je téměř dvakrát hustší než olovo, váží necelých 12,5 kilogramu. Ačkoli je zlato těžké, je zázračně tvárné. Jednu unci zlata lze natáhnout na drát dlouhý přes osm kilometrů nebo z něj vytlouct list stokrát tenčí než papír. Jak jsme již psali, necelou unci zlata (31,1 gramu) lze vytlouct do plátu o rozloze 100 metrů čtverečních.
Téměř polovina veškerého vytěženého zlata existuje ve formě šperků, na čemž mají klíčovou zásluhu hlavně Indie a Čína, což jsou největší trhy zlatých šperků na planetě. V roce 2020 víc než 50 procent celosvětové poptávky po špercích ze zlata pocházelo právě z těchto dvou nejlidnatějších zemí světa. V konkrétních číslech bylo podle výpočtů společnosti Kalo Gold ve špercích na celém světě ke konci loňského roku 93 253 tun zlata v celkové hodnotě 5,8 bilionu dolarů.
Zlato, na rozdíl od většiny materiálů nekoroduje, nerezaví ani se nerozpadá. Díky tomu je nekonečně recyklovatelné: Většina vytěženého zlata existuje dodnes. „Není proto vyloučeno, že dnes nosíte zlato, které kdysi patřilo králi Šalamounovi nebo Kleopatře,“ píše britský týdeník.
PSALI JSME: Co jste možná o zlatu nevěděli
Mnoho starověkých společností podle magazínu věřilo, že tento kov je božský. Egypťané jej nazývali „tělem bohů“ a Inkové ho nazývali „potem“ nebo „slzami“ slunce. Tyto sluneční asociace nezmizely: Náš chemický symbol pro zlato, Au, pochází z latinského aurum, které je odvozeno od slova „aurora“, což znamená „svítání“ nebo „jitřenka“ či „ranní červánky“.
„Od Tutanchamona po Midase, od Augusta Silného po Ludvíka Krále Slunce se panovníci rozhodli obklopit zlatem, protože jeho neustále zářící povrch je vhodnou metaforou nesmrtelnosti. To je důvod, proč bylo před více než dvěma tisíci lety zlatem obdarováno dítě v jeslích – dítě, které ne nepodobné rannímu slunci později vstalo z mrtvých,“ připomíná James Fox.
Historie je poseta pozůstatky těch, kteří se pokoušeli – a většinou neúspěšně – vyrýžovat zlato. Tak třeba španělští conquistadoři utratili obrovské částky a prolili obrovské množství krve na cestách po Jižní Americe při hledání Eldorada (ze španělského zlatý nebo pozlacený, pozn. aut.), kde ze sebe indiánští náčelníci podle legend smývali zlatý prach, jímž byli rituálně posypáni.
PSALI JSME: Kolik zlata je na světě?
„Jiní se pokoušeli zlato vyrobit v laboratořích,“ píše týdeník s tím, že to bylo hnací silou alchymie, která po tisíce let ovládala vědu a filozofii v některých částech světa. Její vyznavači toužili po „kameni mudrců“ – zázračném materiálu, o němž věřili, že jim pomůže přeměnit obecné kovy ve zlato.
Moderní vědci uspěli tam, kde jejich alchymističtí předkové selhali. V posledních 40 letech se pomocí urychlovačů částic a jaderných reaktorů podařilo to, co obří hvězdy dokázaly před miliardami let: Přeměnit atomy vizmutu, platiny a rtuti na nepatrné množství zlata. Výroba pouhé jedné troyské unce zlata, tedy 31 gramů, tímto způsobem stojí jeden kvadrilion dolarů.
„Možná je jednodušší udělat to po Goldfingerově způsobu a vyloupit místní zlatý trezor,“ navrhuje v nadsázce týdeník Spectator. My, pro ty, kdo film neviděli, upřesňujeme, že obtloustlý bohatý padouch z této bondovky plánoval znehodnotit tzv. špinavou bombou americké zlaté rezervy uskladněné v pevnosti Fort Knox. A dodáváme, že opravdu jednodušší je si zlato prostě koupit.
PSALI JSME: V rezervách USA je i 4,6 milionu zlatých mincí
(luk)
