V květnu centrální banka Brazílie, největšího a nejlidnatějšího státu Jižní Ameriky, nakoupila 11,9 tuny „žlutého kovu“, v červnu to bylo více než 41,8 tuny a v červenci následovalo dalších 8,5 tuny. Pro představu: Je to, jako kdyby banka pořídila 16 asijských slonů celých ze zlata.
Díky těmto operacím BC zvýšila objem zlata v rezervách o 92,4 procenta na 129,7 tuny. V dolarovém vyjádření se množství kovu zvýšilo o 98,5 procenta na 7,596 miliardy USD, a to již s ohledem na zhodnocení aktiva v posledních měsících.
Od listopadu 2012 až do dubna letošního roku přitom Brazilská centrální banka objem svých rezerv ve zlatě téměř nezměnila, upozornil server Primetimezone.com. Náznaky možných změn přišly v roce 2019 s příchodem Roberta Campose Neta do čela BC.
PSALI JSME: Brazilská centrální banka v červnu nakoupila přes 40 tun zlata
V květnu téhož roku Neto novinářům potvrdil, že „v rámci autarkie (nezávislosti na okolním světě, pozn. red.), probíhá diskuse o správě aktiv“. Poslední nákupy zlata do devizových rezerv Brazilské centrální banky nepředstavuje zásadní změnu v profilu alokace zdrojů, ale znamenají rozdíl v postoji jejího šéfa ve srovnání s jeho předchůdci.
Devizové rezervy, které na konci července činily 355,7 miliardy dolarů, fungují podle serveru jako jakási „pojistka“ proti měnovým krizím. Tyto zdroje postačují k pokrytí současných závazků Brazílie v dolarech, a proto je dnes pátý největší a šestý nejlidnatější stát světa věřitelem v cizí měně – a nikoli dlužníkem.
Většinu brazilských rezerv tvoří dluhopisy směnitelné za dolary a dolary uložené v centrálních bankách jiných zemí a dále v Mezinárodním měnovém fondu (MMF) a v Bance pro mezinárodní vypořádání (BIS, Bank for International Settlements).
PSALI JSME: Zlato pro centrální banky znovu získává lesk
Na konci roku 2020 šlo o 332 miliardy dolarů, tj. 93,4 procenta rezerv, a objem zlata v rezervách ke stejnému datu činil 4,101 miliardy dolarů, tedy přibližně 1,2 procenta celkového objemu. Letošními nákupy „žlutého kovu“ BC zvýšila podíl zlata v rezervách na 7,596 miliardy USD, což odpovídá 2,1 procenta celkového objemu.
V prvním pololetí letošního roku se Brazílie stala třetím největším kupcem zlata na světě po Thajsku a Maďarsku. Podle údajů sledovaných Světovou radou pro zlato (WGC) za prvních šest měsíců letošního roku brazilská centrální banka nakoupila 53,74 tuny „žlutého kovu“, připomněl server RT.com.
„Centrální banky budou v roce 2021 pravděpodobně pokračovat v nákupu zlata v čistém vyjádření podobným nebo vyšším tempem než v roce 2020, a to díky pokračujícímu zaměření na diverzifikaci a řízení rizik,“ předpokládá WGC s tím, že v prvních šesti měsících letošního roku centrální banky celosvětově nakoupily 333 tun zlata.
PSALI JSME: Zlatý index: ČNB v červnu navýšila devizové rezervy o 1,2 tuny zlata
(luk)
