Čína v roce 2020 spotřebovala 820,98 tuny zlata, což je o 18,13 procenta, resp. 181,8 tuny méně, než v roce 2019, ukázaly v úterý zveřejněné údaje Čínské asociace pro zlato (CGA). Navzdory výraznému poklesu zůstala Čína loni již osmým rokem po sobě největším světovým spotřebitelem zlata. V roce 2020 se produkce zlata v Číně snížila o 3,91 procenta na 365,35 tuny v důsledku snah o ochranu životního prostředí a zejména pak přerušení výroby v důsledku pandemie.
Spotřeba šperků se meziročně snížila o 27,45 procenta na 490,58 tun, zatímco prodej prutů a mincí vzrostl o 9,21 procenta. Průmyslová spotřeba se podle zprávy CGA snížila o 16,81 procenta. Pokles spotřeby přišel s poklesem produkce zlata. Přesto je Čína od roku 2007 světovým producentem zlata číslo jedna.
PSALI JSME: Spotřebitelské investice do zlata ve druhém čtvrtletí vzrostly
V první polovině roku 2021 však Čína zaznamenala oživení spotřeby zlata o 69,21 procenta na 547,05 tuny v důsledku domácí makroekonomické politiky, která měla za cíl posílit domácí spotřebu, uvedla CGA. V porovnání s úrovní z tzv. předcovidové doby činil meziroční nárůst za prvních šest měsíců letošního roku 4,49 procenta.
Ve stejném období produkce zlata v Číně nadále klesala a snížila se o 10,18 procenta na 152,75 tuny v důsledku pracovních úrazů, které narušily těžbu zlata v dolech ve východočínské provincii Šan-tung, kde se zlato těží. Podle odhadů zveřejněných tento týden se očekává, že poptávka po zlatě ze strany šperkařského průmyslu se letos zvedne o 37 procent, informoval server.
PSALI JSME: Co znamená holubičí změna čínské centrální banky pro ceny kovů?
(luk)
