Zlato (oz) / USD
1 915,86
0,43 %
Jistota ve vlastních rukou
0

V Německu se ukrývá 3 200 tun zlata a stříbra. Nebo ne? (2. díl)

Včera jsme přinesli první díl článku o tom, že ukryt v německé půdě a pod ní, na své objevení stále čeká gigantický poklad – podle historiků se totiž pod povrchem skrývá až 3200 tun zlata a stříbra. Dnes přinášíme dokončení článku.

Původní jantarová komnata byla místnost s bohatou nástěnnou výzdobou z jantaru. Byla zhotovena na zakázku pruského krále Fridricha I. v Berlínském zámku. V roce 1716 byla pruským králem Fridrichem Vilémem věnována ruskému caru Petru Velikému. Autor foto: Branson DeCou – Courtesy Special Collections, UC Santa Cruz, volné dílo

Pohled na druhou část seznamu připraveného deníkem Kurier ukazuje, kde ve Spolkové republice může ještě dřímat neobjevené bohatství v zemi, vodě a bahně.

PSALI JSME: V Německu se ukrývá 3 200 tun zlata a stříbra. Nebo ne? (1. díl)

6. Kořist bratrů Sassových

Umístění: V Grunewaldu (Berlín)

Bratry Franze a Ericha Sassovy, lupiče-gentlemany, kteří jako kteří jako první němečtí kasaři začali pracovat s autogenem, proslavil v roce 1929 husarský kousek v bance na berlínském náměstí Wittenbergplatz. Ve sklepě sousedního domu vykopali tunel a vybrali hotovost a zlato v cihlách, prutech a mincích ze 179 z celkem 181 bezpečnostních schránek.

PSALI JSME: Přiznali zapřený poklad. Teď jim hrozí i vězení

To vše přinejmenším v hodnotě 2,5 milionu tehdejších říšských marek. Na místě zanechal jen dvě vypité lahve od vína. Ale kde je jejich kořist? Policista z kriminálky je spatřil, jak se špinaví vynořují z lesa v berlínské čtvrti  Grunewald. Naznačuje to snad, že je tam zakopán milionový lup?

PSALI JSME: Štístko, hledač pokladů, si vylámal zuby na zákonech

7. Napoleonův poklad

Umístění: Drážďany

Když Napoleona v roce 1813 porazili společnými silami Rusové, Prusové a Rakušané, nechal údajně maršála zakopat celou francouzskou válečnou pokladnu na čtyřech místech. Jeden z nich byl ve Waldschlösschenu v drážďanské čtvrti Radeberger.

PSALI JSME: Rusko stále hledá Napoleonovo zlato

8. Stříbro Maxmiliána I.

Místo: Mühlendorf am Inn (Horní Bavorsko)

Asi před 370 lety se na Innu potopila loď naložená 230 kilogramy stříbra. Patřily kurfiřtu Maxmiliánu I., který chtěl na konci třicetileté války zachránit svůj majetek. Několik rybářů už náhodně nalezlo stříbrné mince.

PSALI JSME: Modrozub podnítil hledačskou horečku

9. Poklad rytíře z Weichsu

Místo: Ohlstadt (Garmisch-Partenkirchen)

Rytíř ze šlechtického rodu von der Weichs vlastnil zlatý důl a zbohatl. Když v roce 1414 přišlo obléhání, přenesl své jmění do bezpečí v dole. Místo prý označuje písmeno „V“ na skále. Již byly nalezeny dvě zlaté mince.

PSALI JSME: Pro zlato pohádkového krále i nacistů si přijeli s bagrem

10. Jantarová komnata a nacistické zlato

Jantarovou komnatu, která zmizela v roce 1945 (odhadovaná hodnota 100 milionů eur, tedy zhruba 2,5 miliardy korun), už hledali na více než stovce míst. Je jisté, že se naposledy nacházela v držení nacistů, kteří ji ukradli z Kateřinského paláce v Carském Selu poblíž Petrohradu, na zámku Königsberg, dnes Kaliningradu. Poté se stopa ztratila.

PSALI JSME: Německý kníže – hledač pokladů větří životní nález na dně Labe

Po nacistickém zlatě se pátralo ale i na mnoha místech. Nacistický pohlavár Hermann Göring údajně nechal potopit 18 beden se 350 kilogramy zlata a sto kilogramy platiny ve Stolpském jezeře v Braniborsku. V rakouském Toplitzském jezeře pak prý nacisté ukryli stovky ingotů, padělaných liber a jiné cennosti či dokumenty. Traduje, že zlatý poklad zakopali také ve Falkensteinu (Allgäu).

PSALI JSME: V příbězích kolem nacistického zlata na sebe narážejí mýty a fakta

(Dokončení)

(plk)

Další z kategorie Zlato