Vědci poprvé zachytili 'protějšek gravitačních vln'. Podívejte se, jak splynula dvojice neutronových hvězd

Teleskopy Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile detekovaly první optický protějšek zdroje gravitačních vln. Pozorování přitom naznačují, že tento unikátní objekt je výsledkem splynutí dvojice neutronových hvězd, což je dlouho hledaný jev známý jako kilonova. Observatoř o tom informovala v pondělí na tiskové konferenci ve svém sídle v Garchingu u Mnichova.

Tento článek je více než rok starý.

Uvnitř video Garching u Mnichova Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Uvedený úkaz je podle odborníků mimo jiné provázený výronem těžkých chemických prvků do okolí. Je tedy i zdrojem šířícím do vesmírného prostoru pro lidstvo vzácné kovy, jako je zlato nebo platina.

Snímek galaxie NGC 4993 pořízený přístrojem VIMOS zachycuje optický protějšek doprovázející explozi spojujících se neutronových hvězd | Zdroj: ESO

Do rozsáhlého sledování unikátního jevu, jehož první signál byl na Zemi zaznamenán 17. srpna, se zapojilo množství vědců po celém světě. Podílelo se na něm sedm desítek dalekohledů, včetně Hubbleova vesmírného teleskopu, jehož provozovateli jsou vesmírné agentury Spojených států NASA a Evropské unie ESA.

Sledovaný jev patří k nejdramatičtějším událostem ve vesmíru a uvolňuje se při něm nesmírné množství energie. Podle všeho se odehrál v galaxii NGC 4993, ležící asi 130 milionů světelných let daleko od Země ve směru souhvězdí Hydry. Jedná se tak o dosud nejbližší zdroj gravitačních vln, který se podařilo identifikovat, ale také o jeden z nejbližších zaznamenaných zdrojů záblesku gama.

Gravitační vlny jsou periodické poruchy časoprostoru způsobené specifickým pohybem hmoty. V současné době lze zaznamenat pouze jen takovéto události vyvolané velmi rychlými změnami pohybu mimořádně hmotných těles. K takovým jevům patří například srážky takzvaných černých děr, anebo, jako zřejmě v tomto případě, splynutí dvou neutronových hvězd.

Mozajka snímků galaxie NGC 4993 a kilonovy pořízených dalekohledy ESO | Zdroj: VLT/VIMOS. VLT/MUSE

Podle vědců naději, že objevený objekt je skutečně dlouho hledanou kilonovou, zvyšuje téměř současná detekce gravitačních vln a gama záření. „Pozorování provedená s pomocí zařízení ESO odhalila vlastnosti, které jsou pozoruhodně blízké předpovědím teoretiků.

Existence kilonov byla navržena již před více než třiceti lety, ale toto je první potvrzené pozorování,“ uvedla ESO ve své tiskové zprávě.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme