Centrální banka podle serveru začala s nejnovějšími nákupy nejvzácnějšího kovu loni v červnu, kdy pořídila 1,2 tuny zlata. Začátkem letošního roku držela téměř 9,5 tuny „žlutého kovu“, což je srovnatelné s tím, co naposledy měla ve svých sejfech v polovině roku 2017. Na začátku roku 2020 přitom měla ČNB ve svých devizových rezervách 0,257 milionu troyských uncí zlata (tr. oz.), tedy necelých osm tun.
Český zlatý poklad se v květnu neztenčil. A do budoucna zřejmě poroste |
Březnový nákup dalších devíti tisíc uncí navýšil zlaté zásoby centrální banky na 314 000 tr. oz., což je stav, který měla ČNB naposledy ve svých devizových rezervách ke konci roku 2016 a jenž odpovídá necelým 9,8 tuny. Červnové pořízení dalších 15 tisíc uncí „žlutého kovu“ zvýšil podle webu stav na 317 tisíc trojských uncí (9,86 tuny), neboť v dubnu a květnu ze sejfů ČNB ubylo 12 tisíc uncí.
Z rezerv zlato ubylo kvůli pamětním mincím
Meziročně tak ČNB zásoby zlata zvýšila o více než 2,5 tuny, uvedlo Zlato.cz. To je přibližně o necelou tunu více, než kolik bylo použito v rámci pětiletého cyklu pamětních zlatých mincí Hrady České republiky. Podle sdělení mluvčí ČNB Markéty Fišerové z loňského října bylo totiž k výrobě všech mincí celkem použito 1653 kg zlata z devizových rezerv centrální banky.
ČNB by měla přispět do státního rozpočtu, řekl Babiš po schůzce se Zemanem |
„Je dobře, že centrální banka pokračuje v nákupech zlata právě v době, kdy se ve světě ‚tisknou peníze jak o život‘, respektive dochází k bezprecedentně největší monetarizaci dluhu v historii,“ říká David Marášek, hlavní analytik společnosti Zlato, která je českým prodejcem tohoto investičního kovu.
Holding, do nějž uvedená firma spadá, letos v dubnu prostřednictvím Londýnské burzy cenných papírů informoval, že je vlastníkem zlatého dolu Karaberd v Arménii, jenž podle geologické expertizy nadnárodní společnosti CSA Global obsahuje 6,92 tuny zlata. To jsou pro srovnání zhruba dvě třetiny toho, co má Česká národní banka aktuálně v držení.
Česko stále chudým příbuzným
Nehledě na poslední čtyři nákupy „žlutého zlata“ je ČNB celosvětově, ale i ve srovnání se sousedy České republiky, stále chudým příbuzným. Česko má podle údajů Světové rady pro zlato (WGC) s necelými deseti tunami vzácného kovu v devizových rezervách přibližně 10krát méně zlata, než doporučuje Mezinárodní měnový fond (MMF).
Zlaté rezervy centrálních bank stouply za deset let o pět tisíc tun. Nejvíc žlutého kovu těží Čína |
Fond, jenž je po USA a Německu s 2814 tunami zlata třetím největším světovým držitelem „žlutého kovu“ ve svých rezervách, doporučuje, aby jeho členské státy měly ve svých devizových rezervách alespoň tři procenta ve zlatě. „Z prvních sto zemí v žebříčku WGC doporučení aktuálně splňuje naprostá většina států,“ říká Marášek.
„Neplní je např. Singapur, který ale v rezervách drží více než 127 tun zlata, Jižní Korea (105 tun), Brazílie (79,3 tuny), Spojené arabské emiráty (55,4 tuny), Malajsie (38,9 tuny) nebo Bangladéš (14 tun). Zároveň je zřejmé, že všechny tyto státy mají ve svých devizových rezervách více zlata, než Česko,“ dodává.
Maďarsko letos své rezervy ztrojnásobilo
Pokud jde o zlato v držení centrálních bank našich sousedů, pak je Česko bez jakékoliv diskuse „chudým příbuzným“. Přestože si Německo v posledních letech „přivydělává“ prodejem zlata své centrální banky, stále je po Spojených státech druhou zemí s největšími zásobami zlata (3360 tuny).
Slovensko má podle údajů WGC 31,7 tuny zlata (18,7 % celkových devizových rezerv), Polsko necelých 230 tun (7,8 % celkových devizových rezerv) a Maďarsko letos ztrojnásobilo své rezervy na 94,5 tuny (15,5 % celkových devizových rezerv). Maďarsko tak má nyní nejvyšší zlaté rezervy v přepočtu na obyvatele ze všech zemí střední a východní Evropy.
