To je výrazně více, než kolik předpovídal průzkum agentury Reuters mezi analytiky totiž, že nákupy deviz budou činit 250 mld. rublů. Ruské ministerstvo sice neuvedlo podrobnosti o svém plánu nákupu zlata, ale podle pozorovatelů drahý kov zmínilo v měsíční zprávě poprvé v historii.
Na šestém místě v žebříčku
Vrátit se v letošním roce k nákupům deviz Rusku umožnilo oživení cen ropy, klíčové ruské exportní položky. V roce 2020 Rusko prodávalo devizové prostředky ze svých rezerv, což pomohlo omezit ztráty rublu v podmínkách propadu cen ropy, pandemie covid-19 a geopolitických rizik. Rusko také vloni poprvé po dlouhých letech omezilo více než stotunové roční nákupy zlata na pouhých 27 tun.
PSALI JSME: Rusko už má údajně víc zlata než Čína
Rusko je aktuálně s 2292 tunami „žlutého kovu“ v devizových rezervách na šestém místě zemí, které mají nejvíce zlata. Přitom ještě v roce 2002 mělo podle údajů Světové rady pro zlato (WGC, World Gold Council) jen 378 tun zlata, ale během necelých dvou dekád toto množství zvýšilo o více než 1900 tun.
Budou pokračovat nákupy ve velkém?
Pakliže by ruské nákupy zlata pokračoval y tempem přes dvě stě tun ročně, jako tomu bylo v letech 2015-2018, během jednoho roku by v žebříčku států, nejvýznamnějších držitelů „žlutého kovu“, přeskočilo Francii (5.) a Itálii (4.) a dostalo se tak na čtvrtou příčku hned za Mezinárodní měnový fond, který drží 2814 tun.
PSALI JSME: Dvacítka zemí, které v roce 2020 těžily nejvíce zlata
Centrální banky nyní drží více než 35 000 tun tohoto kovu, což je přibližně pětina veškerého zlata, které kdy bylo vytěženo. Nejvíce zlata vlastní Spojené státy, a to více než 8 100 tun, což je více než dvojnásobek toho, co drží Německo, které má více než 3 300 tun, což ho řadí na druhé místo v žebříčku WGC.
(luk)
