Pravidla v podstatě mění to, jaká aktiva jsou zahrnuta na straně aktiv i pasiv. Fyzické zlato se přesouvá mezi tzv. aktiva úrovně 1, která se při výpočtu rezerv započítávají ve 100% hodnotě. To by samo o sobě bylo pozitivní, protože banky by mohly držet zlato bez znevýhodnění oproti státním dluhopisům a jiným aktivům.
„Papírové zlato, stejně jako nealokované zlato, mají nyní nulovou hodnotu, což znamená, že je nelze použít jako zdroj financování bank. Rozdíl v ocenění fyzického a papírového zlata se tak výrazně zvětšil, což banky motivuje k nákupu fyzického zlata,“ vysvětlil pro server Streetwise Reports Adrian Day, rodák z Londýna a absolvent London School of Economics, jehož firma se zabývá správou financí.
Banky už zřejmě nakupovaly
Přesun nealokovaného zlata do alokovaného podle něj bankám nepomáhá, protože alokované zlato není bankovním aktivem.
„Zavedení těchto pravidel je pro zlato příznivé, i když mnozí komentátoři podle mého názoru jejich potenciální dopad nesmírně zveličují,“ domnívá se Day. Banky budou mít dle jeho vyjádření i jiné možnosti, jak se přizpůsobit novým pravidlům, než převést všechno své papírové zlato na fyzické.
„Většina bank má v každém případě přebytek likvidity a banky mohou zvýšit své přijatelné financování jinými způsoby. K určitým nákupům však dojde – a se vší pravděpodobností již došlo,“ konstatoval Adrian Day.
Čas do konce roku
Jakékoli bankovní nákupy před zavedením pravidel jsou podle něj citlivé na čas, ale nikoli na cenu, což by mohlo pomoci vysvětlit, proč se zlato pohybuje nahoru již tři měsíce bez významnějšího stažení; za toto období nebyly u zlata více než dva po sobě jdoucí dny poklesu.
„Vzhledem k tomu, že banky mají čas do konce roku, aby se plně přizpůsobily pravidlům, mohly by tyto nákupy pokračovat, a jakmile bude toto zlato nakoupeno, nebude možné ho snadno prodat. Jedná se tedy o býčí faktor, i když ne tak divoce býčí, jak naznačují někteří komentátoři,“ poznamenal Day.
Londýnský forwardový trh se zlatem v ohrožení
Chystané změny mají dopad zejména na trh s takzvanými futures, a to zejména na banky, které jsou členy Londýnského trhu s drahými kovy (LBMA, London Bullion Market Association), což je mimoburzovní trh pro obchodování se zlatem a stříbrem. Dalšími členy LBMA jsou výrobci a rafinerie.
V současné době jsou forwardové nákupní kontrakty kompenzovány forwardovými prodejními kontrakty a banky obchodující s drahými kovy mají pozice na obou stranách a dochází k jejich vzájemnému započtení. „Nová pravidla vyžadují, aby na jedné straně rozvahy byly kontrakty oceněny s 15% diskontem, ale aby byly současně vyloučeny z druhé strany rozvahy,“ upozornil Adrian Day.
Zastaví se obchodování s forwardy na slitky?
Podle jeho názoru je pro banky obchodující s drahými kovy, tzv. bullion banks, nereálné, aby nakupovaly fyzický majetek, tedy zlato, ke krytí svých kontraktů. Teoreticky by to mohlo v budoucnosti zastavit většinu obchodování s forwardy na slitky a ponechat ve hře jen hrstku velkých komerčních bank.
„Minimálně by to drasticky zmenšilo trh, včetně swapů prováděných s futures na Comexu,“ uvedl Adrian Day. Londýnská LBMA, která je pod dohledem britské centrální banky (Bank of England) usiluje o to, aby byla z nových požadavků Basilejských pravidel vyňata. „Existuje možnost, že Velká Británie tuto výjimku udělí,“ uzavřel Day.
(luk)
