Hubertu Hafovi je 82 let, žije od narození v Pfrontenu a přes tři desetiletí tam provozuje obchod s potravinami. Obec ve východní části Allgäu na hranici s Rakouskem zůstává lákadlem pro turisty, kteří si chtějí prohlédnout Falkenstein, nejnavštěvovanější zříceninu hradu ve Spolkové republice.
Bavorský král Ludvík II., rozhazovačný, dětinský a psychický nemocný panovník, koupil zříceninu hradu Falkenstein v roce 1883, aby na jeho místě postavil další romantický pohádkový hrad ve stylu skvostu Neuschwansteinu. Legenda vypráví, že zlato a peníze ze státní pokladny, kterou přivedl na mizinu, zakopal při útěku z Mnichova. Jeho záměry v tomto případě zhatila jeho smrt.
Turisté nejsou sami. Nikoli tak veřejně, ale pokradmu se do kraje vkrádají hledači pokladů. „Dokonce i 76 let po skončení druhé světové války je lákají zvěsti o nacistickém zlatě. Není divu, při současných cenách zlata,“ říká Haf do kamery televize Bayerischer Rundfunk.
Haf zná místo, kde se naposledy s nezvanými hosty museli vypořádat. Na lesní cestě na Falkensteinu zůstaly až do prudkého lijáku stopy bagru, s nímž drzí zlatokopové začali kopat uprostřed lesa.
Policie jen tápe
Na strmém svahu ztratili lovci pokladů loni v červenci půdu pod nohama – snažili se kopat tak dlouho, dokud bagru nehrozilo uklouznutí. Pachatelé za sebou zanechali bagr a pole trosek. „Zajištění a vyčištění prostoru nás stálo několik tisíc eur,“ potvrzuje Richard Nöss, starosta Pfrontenu, s tím, že bagrováním se na strmém svahu uvolnily balvany, které pak musela obec zajistit.
Thomas Zeidler z policie v Pfrontenu nechce prozradit přesnou polohu, protože se obává, že by tím přilákal napodobovatele. Zde, asi 200 metrů pod vrcholem Falkensteinu, daleko od cesty uprostřed lesa, zanechali 22tunový bagr. „Něco podobného jsem ještě nezažil. Objednají si bagr a troufale do přivezou na cizí pozemek,“ dodává.
Policejní pátrání uvízlo na mrtvém bodě, mj. i kvůli tomu, že nestydatí hledači zničili veškeré identifikační znaky stroje.
Neodolala ani stodola
Fámy o zakopaného nacistickém zlatém pokladu tak přetrvávají. Veškeré pokusy o jeho objevení skončily bez úspěchu. „Kopali také ručně a většinou se probili jen ke skalní desce,“ upozorňuje Haf.
Jedna z pověstí o zlatém pokladu na Falkensteinu tvrdí, že SS neprodyšně uzavřela okolí hory od října 1944 do března 1945. Kromě toho kolují příběhy o transportu beden se žlutým kovem z Mnichova do Kemptenu, jehož stopa se pak ztratila.
Už pětkrát se nezvaní hosté vloupali do Hafovy stodoly na hoře, vytrhali podlahové desky a vykopali je. Samozřejmě nic nenašli. „Blíží se léto a tentokrát jsem se na ně lépe připravil,“ uzavírá Hubert Haf.
(plk)
