Stojí za povšimnutí, že Thajsko v uvedeném měsíci nakupovalo zlato poprvé od listopadu 2019, kdy pořídilo skromných 100 kilogramů. A také, že objemově srovnatelný nákup země realizovala v roce 2011, kdy ve třech tranších postupně nakoupilo celkem 43,6 tuny zlata.
Thajsko je s 197,5 tunami zlata na žebříčku WGC aktuálně na 25. pozici (resp. 23., pokud počítáme jen státy) a podíl „žlutého kovu“ v devizových rezervách představuje 4,5 procenta. Pro srovnání: Česká republika se dlouhodobě pohybuje v sedmé desítce statistiky s dubnovými 9,5 tunami a 0,3 procenta zlata v devizových rezervách.
Nákupy pěti centrálních bank
Dalšími dubnovými kupci zlata do devizových rezerv centrálních bank byly Turecko (13,4 tuny), Uzbekistán (8,4 tuny), Kazachstán (4,6 tuny) a Kyrgyzstán (3,8 tuny), což znamená, že naprostou většinu dubnových zlatých nákupů do devizových rezerv obstaralo pouze pět centrálních bank.
Minoritními kupci zlata pak byly centrální banky tří států, které shodně rozšířily portfolia svých devizových rezerv o 0,1 tuny: Egypt, Malta a Mongolsko. Celkově pak centrální banky letos v dubnu pořídily více než 74 tun zlata do svých devizových rezerv.
Připomeňme, že dosavadní největší nákupy zlata do svých devizových rezerv uskutečnily v březnu Japonsko (80,8 tuny) a Maďarsko (63 tuny). Thajská centrální banka je tak zatím třetím největším nákupčím zlata v letošním roce.
Japonsko je na osmé pozici států s největšími zlatými rezervami (846 tun), Maďarsko díky nákupu povyskočilo na 36. příčku (94,5 tuny), pokud mezi „země“ v žebříčku Světové rady pro zlato nepočítáme Mezinárodní měnový fond (MMF, 2814 tun), Evropskou centrální banku (ECB, 500,8 tuny) a Banku pro mezinárodní vypořádání (BIS, 102 tuny).
Nejvíce prodávalo Rusko
Pokud jde o prodeje „žlutého kovu“, ze světových centrálních bank v dubnu ubylo necelých šest tun zlata. Mezi prodejci jednoznačně vede Rusko, které se zbavilo stejného množství zlata, jako předtím letos v lednu – a sice 3,1 tuny. Německo na druhém místě mezi prodejci ponížilo množství zlatých rezerv o 1,3 tuny.
Třetí a poslední centrální bankou, která v dubnu snížila množství zlata ve svých devizových rezervách, je tuzemská Česká národní banka (ČNB): Její zásoby podle WGC klesly o 0,2 tuny. To zřejmě souvisí s květnovou emisí více než 11 tisíc půluncových zlatých mincí s motivem města Cheb, což si vyžádalo nejméně 172 kilogramů zlata z devizových rezerv ČNB.
Důležitá role zlata v rezervách
Světová rada pro zlato uvádí, že program ražby mincí může souviset i s částí dubnového úbytku zlata v rezervách ruské centrální banky a stejně tak i té německé. Podle WGC jsou centrální banky významnými držiteli zlata a tento kov hraje důležitou roli při správě jejich rezerv.
Není náhodou, že absolutně nejvíce zlata drží Fed, centrální banka Spojených států – 8133,5 tuny zlata, kdy jde o 78 procent devizových rezerv, a Německo s 3361 tunami zlata a 75 procenty v rezervách. České zlaté rezervy ve výši 0,3 procenta devizových rezerv jsou aktuálně desetinásobně menší, než doporučuje Mezinárodní měnový fond (3 %).
Data o zlatých rezervách, která sledují vykázané nákupy a prodeje centrálních bank spolu se zlatem jako procentem v jejich devizových rezervách, každý měsíc připravuje Světová rada pro zlato, vycházejí z každoměsíční Mezinárodní finanční statistiky MMF, což je kompilace finančních údajů shromážděných z různých zdrojů pokrývající ekonomiky 194 zemí a oblastí po celém světě.
Centrální banky: Dubnové prodeje a nákupy zlata (v tunách)
| Stát | Prodej | Nákup |
| ČR | -0,2 | |
| Egypt | 0,1 | |
| Eurozóna | -1,2 | |
| Německo | -1,3 | |
| Kazachstán | 4,6 | |
| Kyrgyzstán | 3,8 | |
| Malta | 0,1 | |
| Mongolsko | 0,1 | |
| Rusko | -3,1 | |
| Thajsko | 43,5 | |
| Turecko | 13,4 | |
| Uzbekistán | 8,4 |
Zdroj: WGC
(luk)
