Čína je od roku 2007 největším světovým producentem zlata, což představuje 11 procent z vytěženého zlata v roce 2019. V současné době čínský těžební průmysl přechází z kvantitativního růstu na růst zaměřený na kvalitu životního prostředí. Celkem tedy Čína vytěžila 383,2 tuny zlata. Čínský trh se zlatými cihlami a mincemi zažívá rychlou expanzi: poptávka v roce 2019 vzrostla na 211 tun z pouhých 12 tun v roce 2004.
Číně ale hrozí, že v příštích několika letech ztratí pozici světové jedničky. Za rok se tam těžba zlata snížila o 20 tun, zatímco Rusko za jediný rok přidalo 34 tun, čímž se náskok Číny snížil na 53,7 tuny.
„Rusko v roce 2019 oproti předpokladům předstihlo Austrálii a obsadilo pozici číslo dvě. Ale Austrálie, podobně jako Rusko, má řadu ambiciózních projektů. Ani covid-19 v roce 2020 významně neovlivnil jejich realizaci,“ konstatuje internetový magazín Mining Global.
Další příčky
Druhé Rusko tedy vykutalo 329,5 tuny a třetí Austrálie 325,1 tuny zlata. Čtvrté místo světového pořadí drží USA s těžbou 200,2 tuny a páté Kanada se 182,9 tuny. „Za posledních deset let zvýšila Kanada svou produkci zlata o 70 procent. Spojené státy se zase staly největším exportérem zlata na světě,“ uvádí Global Mining.
Na druhé straně Jihoafrická republika, jež po celé století trůnila na prvním místě, už v roce 2007 přenechala tuto pozici Číně. Na svém vrcholu, na konci šedesátých let, produkovala zlatá pole v JAR víc než 1000 tun zlata ročně, což byl dvojnásobek produkce zbytku světa dohromady. V loňském roce však produkce země poklesla natolik, že musela předat korunu nejlepšího producenta v Africe do Ghany.
Nyní africký lídr Ghana s těžbou 142,2 tuny a jihoamerický lídr Peru (143,3 tuny) zápasí o šestou příčku světového žebříčku. Jihoafrická republika se propadla na osmé místo (118,2 tuny) před Mexiko (111,4 tuny) a Brazílii (106,9 tuny).
(rek)
