„Potvrzuje to ekonomický boom před finanční krizí, kdy výnosy amerických desetiletých dluhopisů vzrostly z minima 3,2 % v roce 2003 na maximum 5,2 % v roce 2007. Zároveň i cena zlata dokázala stoupnout z méně než 400 dolarů za unci na více než 650 dolarů ve stejném časovém rámci,“ připomíná australský server Guardian Gold.
Je tedy zjevné, že neexistuje žádný ekonomický zákon, který by určoval, že výnosy dluhopisů a ceny zlata nemohou růst současně. Strach z rostoucích výnosů dluhopisů se tedy zdá zavádějící. Pokud se vrátíme ještě dál do historie, můžeme se podívat na nejlepší příklad období výrazně vyšších výnosů dluhopisů a úrokových sazeb i ceny zlata v inflačním období 70. let.
„Od roku 1972 do roku 1982 vzrostl výnos amerických desetiletých bondů ze 6 % na 15 %, základní úroková sazba z 5 % na 20 % a zlato za stejnou dobu zdražilo z 50 dolarů za unci na více než 650 dolarů. To je víc než 1000% návratnost zlata navzdory dramatickému nárůstu úrokových sazeb a výnosů dluhopisů,“ argumentuje australský server.
Nic netrvá věčně
Na výše uvedeném příkladu je zcela zřejmé, že úrokové sazby, výnosy dluhopisů a zlato mohou během inflačního období růst unisono. Neexistuje nic, co by říkalo, že musí být v protikladu.
„Nejdůležitější je reálný výnos. To se tehdy týkalo i dluhopisů po zohlednění inflace. Obavy z inflace vedly k tomu, že růst ceny zlata nejenže chránil kupní sílu, ale měl po započtení inflace i značný skutečný výnos,“ uvádí Guardian Gold.
Dnes se všichni upírají k výnosům desetiletých bondů a ceně zlata, protože trhy se často na krátkou dobu fixují na jednu korelaci. Není to tak dávno, co byl trh se zlatem fixován na obchodní války mezi Trumpem a Čínou. Cena poskakovala nahoru a dolů s každou drobnou zprávičkou o této válce. Před tím to byl brexit nebo zvolení Trumpa. I geopolitické události mají tendenci být středem pozornosti, pokud jde o vývoj ceny zlata.
A nyní k jádru věci, k inflaci. V roce 2020 došlo k největšímu rozšíření nabídky peněz v dějinách USA. Hotovost, včetně vkladů na běžných účtech, se rozmnožila ze čtyř bilionů dolarů na 16 bilionů, přibližně o 300 %. Při započtení vázaných a dalších vkladů vzrostlo oběživo z 15,5 bilionu dolarů na víc než 19 bilionů dolarů, což je 22 % za míň než 12 měsíců.
Není proto divu, že americké dluhopisy, které zohledňují inflaci jdou na dračku, protože zahraniční investoři se připravují na velký inflační skok. „Tento prudký nárůst nabídky peněz je ale globálním fenoménem. Například v Austrálii se nabídka peněz zvýšila o 63 % za rok. Dnes se tedy investoři upínají na výnosy dluhopisů, ale to nebude trvat věčně,“ konstatuje Guardian Gold.
(rek)
