Obchodní aktivita se žlutým kovem však byla omezená, centrální banky nyní mají jiné starosti. Na celkové změně se tak podílely pouze čtyři centrální banky.
Na straně nákupu zvýšily zásoby producenti zlata Uzbekistán (8,1 t) a Kazachstán (2,8 t). Na druhé straně byly významnými prodejci Turecko (-17,2 t) a Rusko (-3,1 t).
Ruský prodej pravděpodobně souvisí s oznámením, že centrální banka začne razit pamětní zlatou minci 2021. Jedná se o součást plánu ražby mincí, který je součástí dlouhodobého programu i jiných centrálních bank, jako jsou Bundesbank nebo Česká národní banka, což vede k malým sporadickým prodejům. Největší prodejce Turecko ale spíš potřebovalo stabilizovat svou setrvale oslabující se měnu.
Vyhlídky na poptávku v roce 2021
V roce 2020 centrální banky nakoupily 273 tun zlata. Bylo to 59 procent míň než v roce 2019, protože rok 2020 byl pro centrální banky katastrofální. Musely přijmout řadu extrémních opatření, aby zajistily, že se jejich ekonomiky nerozpadnou.
Některé státy prodávaly zlato kvůli sanaci následků pandemie. Často tím argumentuje venezuelská vláda. Zahraniční média se však přikláněji k tomu, že jde o celkový kolaps ekonomiky kvůli propadu těžby ropy a dalším dopadům amerických sankcí. Podle finančních výkazů Venezuelské centrální banky v roce 2020 poklesly zlaté rezervy o zhruba 19 tun na nové 50leté minimum.
„Zatím je stále příliš brzy určit jakýkoli trend. V lednu mohlo dojít jen k malému přerušení konzistentních nákupů. V následujících měsících uvidíme, zda bude situace jasnější,“ konstatuje ve své zprávě WGC. „Dokud se to nevyjasní, očekáváme, že centrální banky zůstanou i v roce 2021 čistými kupujícími, i když mírnějším tempem než v době rekordů předchozích let.“
Například předběžná data za únor naznačují, že Indická rezervní banka přidala ke svým zlatým rezervám 11,2 tuny. I když se tato data dosud nepromítla do měsíčních statistik, zdůrazňují významnou roli, kterou hraje zlato při správě devizových rezerv.
(rek)
