„Citlivost zlata na úrokové sazby se za poslední rok zvýšila víc než čtyřnásobně a samotný pohyb úrokových sazeb vysvětluje až 40 % výkonu zlata za stejné období,“ uvedla v svém nejnovějším komentáři Světová rada pro zlato (WGC).
„Navzdory tomu však celková úroveň nominálních úrokových sazeb zůstává historicky nízká a reálné sazby na rozvinutých trzích záporné. Naše analýza ukazuje, že zlato může stále dobře fungovat, pokud jsou reálné výnosy úroků pod 2 %. Dnes jsou ale výrazně pod touto úrovní.“
Ve fondech zůstávají tisíce tun zlata
Z fondů ETF si investoři v únoru vybrali 4,6 miliardy dolarů, což obnáší 84,7 tuny zlata. Přesto se zdá, že odliv zlata není nijak zásadní, když v trezorech fondů stále zůstává 3681 tun zlata v hodnotě 207 miliard dolarů.
Nejvíc zlata v únoru ubylo ze severoamerických fondů, a to 71,2 tuny, což je 4,1 miliardy dolarů ze 4,6 miliardy celosvětově. Z evropských fondů, zejména zásluhou britských, ubyla jen miliarda dolarů, zatímco v Asii naopak převažoval zájem o zlato. Tamní fondy ho musely nakoupit skoro jedenáct tun. Podle údajů WGC primárně směřovalo do čínských a indických ETF.
Nic netrvá věčně
Pokud budou USA a jiné země pumpovat do ekonomiky další miliardy levných dolarů, dá se předpokládat, že honba za vyšším ziskem bez ohledu na vyšší riziko (např. bitcoin) po čase oslabí i zájem o vládní dluhopisy. Snaha vyvážit vysoká rizika by pak paradoxně mohla znamenat i návrat obliby zlata, pokud jej ovšem nevystrnadí americký dolar.
Podíváme-li se na zlato jako na komoditu, aktuálně zlato zaostává, byť mnozí experti prorokují obří komoditní cyklus. „To však není neobvyklé. Historicky má zlato v prvních šesti měsících komoditních cyklů tendenci podávat horší výkon, ale v následujících šesti až 36 měsících je obecně překonává. Je to proto, že komodity jsou víc spojeny se spotřebitelskými koši a jak zdražují, zvyšují inflaci. Investoři pak často hledají zajištění, které by je před vyšší inflací chránilo, takže historicky z toho těžilo zlato,“ vysvětluje v komentáři nezisková WGC.
(rek)
