Necelé dvě třetiny respondentů – skupina centrálních bank odpovědných za 1,9 bilionu dolarů rezerv – považuje diverzifikaci za „velmi relevantní“. V této skupině, která zahrnovala několik velkých držitelů zlata, dominovaly centrální banky ze zemí se středními příjmy.
Druhým významným důvodem jsou nízké reálné úrokové sazby. Pro tuto odpověď se rozhodlo devět bank, které ale na první místo stejně daly diverzifikaci.
Osm respondentů uvedlo, že zlatem vyvažují riskantnější portofolia, a to mezi nimi bylo několik velmi velkých držitelů zlata. Všech osm ale také uvedlo, že výhody diverzifikace jsou silně relevantní.
Podobný vzorec byl pozorován při pohledu na centrální banky s významnými zlatými držbami. Z 18, které odpověděly na tuto otázku, 61 % postavilo výhody diverzifikace na první místo, následovaly nízké reálné úrokové sazby (50 %) a poté příspěvek do portfoliového rizika (39 %).
Většina zlata v zámoří
Inflace, pandemie, slabý dolar, špatné ekonomické výhledy, jež se nabízely jako možnosti odpovědí, centrální banky víceméně přešly. Také geopolitická rizika centrální banky většinově nevzrušují. Význam pro držení zlata jim přikládá jen 7 bank ze 26. Proč ale 81 % bank skladuje své zlato v zahraničí?
Preferovaným způsobem skladování zlata pro většinu centrálních bank je zámoří (přes 80 % ze 340 miliard dolarů rezerv ve zlatě). Polovina z této skupiny ale uvedla, že část zlata má také doma. Pouze dvě centrální banky ukládají zlato výhradně v domácím trezoru: jedna z Evropy a druhá z Afriky.
Procenta zlata uschovávaného v zahraničí se pohybovala od méně než 5 % v jedné asijské a jedné evropské centrální bance až po 75–100 %. Zajímavé je, že devět bank na tuto otázku neodpovědělo.
Ani jedna centrální banka nezvažuje, ani neprovádí repatriaci zlata kvůli kauze venezuelské centrální banky a jejího zlata zadržovaného v Londýně. Na otázku serveru Central Banking: Ovlivnil výsledek nedávného rozhodnutí Bank of England proti venezuelským soudům vaše rozhodnutí, jak a kam ukládat zlato? Odpověděly všechny banky: Ne.
(rek)
