Cena zlata do konce tohoto desetiletí dosáhne 4 800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát oproti jeho dnešní hodnotě, řekl na konferenci Vyšehradské fórum rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle. Centrální bankéři po celém světě jsou podle Stoeferleho chyceni v pasti nulových
úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro
zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňující
cenu zlata, uvedl ekonom.
Představitele vídeňské ekonomické
školy znepokojuje vývoj v posledních letech, zejména růst globálního dluhu a extrémní měnová
opatření přijatá centrálními bankami.
„Systém nekrytých úvěrových peněz coby základ dnešní
ekonomiky není udržitelný. Při
investování by se lidé měli dívat za horizont současného měnového systému,“ vysvětluje Stoeferle.
Rakouská škola vychází z ekonomického a
sociálního myšlení, které se nezaměřuje na matematické modely. Ekonomiku nevidí pouze jako objekt státněpolitické regulace a centrální kontroly.
„
Rakouská ekonomická
škola nevychází z fiktivního ‚homo economicus‘, ale bere v úvahu všechny relevantní parametry reálného
světa, vychází z povahy a psychologie lidské činnosti. Většina zemí
světa jde přesně opačným směrem, tedy více
intervencí, méně kapitalismu na volném trhu, více
inflace,“ uvedl na konferenci Stoeferle.
Drahé kovy letos trhají rekordy.
Cena zlata za letošní tři čtvrtletí vzrostla o 24 procent na 1896
dolarů za unci,
stříbro pak zvýšilo hodnotu o 32 procent na 25
dolarů. Podle ekonoma to ale není ani zdaleka jejich finální
meta.
Ryba: Cílem je portfolio odolné vůči všem scénářům
„V průběhu desítek
let se objevují většinou čtyři scénáře,
inflace,
deflace, prosperita a
krize nebo
recese. Cílem investora je mít takové portfolio, které bude dlouhodobě stabilní a odolné vůči všem těmto scénářům,“ řekl na Vyšehradském fóru
obchodní ředitel a hlavní analytik Golden Gate CZ
Pavel Ryba.
Nejde podle něj jen o to, jak portfolio poskládat, ale i jak s ním v průběhu času podle změn v
ekonomice pracovat.
„Budeme čelit ekonomické
recesi či spíše velké
krizi největší od třicátých
let a současně zažíváme mnoho monetárních experimentů, které mohou vést k významně vyšší
inflaci, než na kterou jsme si za posledních 30
let zvykli. A kombinace
recese a zároveň
inflace není v
ekonomice úplně častá,“ uvedl na konferenci Ryba.