Hlavní obsah

Zlato je stále dražší, překročilo hranici 1600 dolarů za troyskou unci

Právo, ČTK, svj

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Cena zlata překročila další rekord. Těží z nejistého vývoje globální ekonomiky. V pondělí poprvé v historii překonala hranici 1600 dolarů (27 900 Kč) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Poptávku po zlatu nyní podle ekonomů zvyšují hlavně dluhové krize v eurozóně a USA. Kvůli nim tím se zhoršuje výhled globální ekonomiky.

Foto: Profimedia.cz

Článek

Rekordní byla cena zlata i v eurech a britských librách, uvedla agentura Reuters. Na promptním trhu, tedy k okamžitému dodání, stoupla dopoledne až na 1600,40 USD za unci. Zlato posilovalo již jedenáctou seanci za sebou a podle analytiků je na nejlepší cestě dosáhnout nejdelšího růstu za nejméně čtyři desetiletí. Spolu se zlatem roste stříbro, které je nyní nejvýše od počátku května.

Mezi investory se zpravidla zvyšuje zájem o zlato jako o bezpečnou investici v době nejistot. Teď k tomu přispívají už jen obtížně zvladatelné dluhy evropských států a hlavně neshody mezi republikány a demokraty v USA, kteří se nemohou dohodnout na zvýšení stropu pro zadlužení Spojených států.

„Politické nejistoty v USA a Evropě budou i nadále přetrvávat a poptávka po bezpečné investici bude pokračovat,“ komentovala situaci analytička ANZ Natalie Robertsonová. Podle ní by cena mohla v krátké době stoupnout až na 1650 USD. Přílišnou důvěru mezi investory nevyvolala ani zpráva o zátěžových testech evropských bank, protože podle některých byly požadavky na banky mírné. Evropský bankovní úřad (EBA) v pátek oznámil, že zátěžovými testy v Evropě neprošlo celkem osm bank z 91 testovaných. [celá zpráva]

Analytik americké banky JPMorgan Kian Abouhossein prohlásil, že kdyby testy byly přísnější, odhalily by v evropských bankách finanční díru až 80 miliard eur.

Finanční ústavy, které nemají dostatečný kapitál, budou podle EBA potřebovat dodatečnou finanční injekci v celkové výši asi 2,5 miliardy eur.

ČNB prodělala přes 30 miliard

Cena zlata na světových trzích nepřetržitě roste už skoro dvanáct let. Kdyby Česká národní banka (ČNB) neprodala bezmála 56 tun žlutého kovu v letech 1997 a 1998, ale až letos, podle propočtů Práva mohlo Česko na této transakci při zohlednění vývoje kurzu koruny vůči dolaru vydělat minimálně o 30 miliard korun víc.

Na konci devadesátých let získala centrální banka z prodeje zlata jen 16,4 miliardy korun. Zlato se totiž prodávalo za cenu kolem 300 dolarů za troyskou unci. Od té doby ale začala cena žlutého kovu růst a s příchodem finanční krize v roce 2008 se tento trend ještě zrychlil.

Během let 1997 až 1998 prodala ČNB naprostou většinu svých zlatých rezerv, celkem 55,78 tuny zlata. „O prodeji rozhodla bankovní rada ČNB. Její rozhodnutí nepochybně odráželo tehdejší očekávání o vývoji trhu a předpoklady o chování dalších centrálních bank,“ sdělil už před časem Právu mluvčí centrální banky Marek Petruš.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám