„Silnější dolar a slábnoucí vyhlídky na nový stimulační balíček před volbami v USA vyvolaly výprodej zlata. Nicméně historicky nízké úrokové výnosy, zvýšená inflační očekávání, vstřícné centrální banky a obnovená volatilita na akciovém trhu, to vše je pro tento sektor dobrým znamením,“ cituje ze situační zprávy ANZ FXStreet.
Investoři se dál obávají, že druhá vlna koronaviru by mohla ohrozit hospodářské oživení, z něhož naopak těží americký dolar jako globální rezervní měna. Silnější zelené bankovky zatím drží pod pokličkou veškeré smysluplné výhody pro zlato denominované v dolarech. Ale na jak dlouho?
Zprávy původně naznačovaly, že demokraté ve Sněmovně reprezentantů USA pracují na podpůrném balíčku v hodnotě 2,2 bilionu dolarů, což posílilo důvěru investorů. Optimismus však poměrně rychle vyprchal a totéž bylo patrné z obratu na akciových trzích, o něž se bezpečné zlato obvykle opírá. To by spolu s čerstvým poklesem výnosů dluhopisů amerického ministerstva financí mohlo dále přispět k omezení jakýchkoli hlubších ztrát žlutého kovu.
Jiný argument pro zlato
Neustálé tištění dalších a dalších bankovek obvykle vyvolává obavu z růstu inflace. Nyní se ale ukazuje, že hromady natištěných bankovek zřejmě nesměřují do spotřeby, a tudíž nezvyšují ceny ve spotřebním koši, nýbrž plynou do finančních investic v podobě akcií nebo zlata.
Německá Degussa spočítala, že od začátku roku 2000 do poloviny září 2020 celková americká peněžní likvidita vzrostla přibližně o 350 procent a cena zlata vzrostla o 570 procent. „I když to může být stále otevřená debata, jsme přesvědčeni, že cena zlata se nevyrovnává pouze s inflací, ale má také tendenci odměňovat investora za úvěrové riziko, alespoň ve středně až středně dlouhodobém horizontu,“ uvedl německý velkoobchodník se zlatem.
Vzhledem k tomu, že tiskárny cenin v rozhodujících státech ve své podukci nepolevují, je tu předpoklad, že zlato bude objem peněžní základny směrem nahoru kopírovat dál.
Vliv zlatých fondů
A pak jsou tu zlaté fondy. I v nejslabším měsící roku – srpnu, zaznamenaly nárůst investic do zlata v hodnotě 38,8 tuny zlata, a to i přes jedenáctitunový evropský ústup z těchto investic. Na otázku, do jaké míry ovlivňuje cenu zlata objem investic ve zlatých fondech odpovídá statistika Degussy od roku 2004. V grafickém zobrazení se obě křivky věrně proplétají bez jakékoli prodlevy. Odpověď tedy zní, že velmi významně.
Globální růst investic do papírového zlata tedy sice zpomalil, ale nezastavil se. Jak řekl v rozhovoru pro Kitco News hlavní tržní stratég Světové rady pro zlato John Reade: Po dosažení historického maxima nad 2000 dolarů za unci je současná korekce zdravým krokem. A pro českého zájemce o koupi zlata možná jedna z nemála příležitostí ještě poměrně výhodně investovat.
Vyčkávat, až dolar vůči koruně zase oslabí, jak se všeobecně očekává, by asi postrádalo smysl, protože s poklesem dolaru automaticky vyskočí cena zlata. Ale to se pohybujeme jen v krátkodobé rovině týdnů. V horizontu jednoho roku vypadá všechno jinak.
Průměrná cena zlata byla loni 1382 dolarů za unci. Nyní po prudkém sešupu krouží kolem 1860 dolarů za unci. Drtivá většina prognóz slibuje návrat nad 2000 dolarů za unci ještě letos a pověstným zlatým hřebem by měl být rok příští, který by pro cenu zlata měl být i zlatou tečkou. Pokud se nezboří svět.
(rek)
