V posledních letech se Tálibán záměrně přesunul k zajištění kontroly nad oblastmi Afghánistánu bohatými na nerostná ložiska, od azuritu v Badachšánu po zlato, olovo a zinek v Helmandu a rozsáhlá ložiska mastku a mramoru v jižním Nangarháru. Tálibán, který už dnes ovládá většinu nerostného bohatství země, spoléhá na další rozvoj tohoto sektoru, aby se stal základem poválečné ekonomiky země, nebo alespoň té jejich.
„Těžba je jedním z hlavních faktorů hospodářského rozvoje Afghánistánu,“ řekl Yaqoob Shah, ředitel oddělení stínového ministerstva hornictví Tálibánu. Dodal, že hnutí v současné době vydělává na těžbě asi 400 milionů dolarů ročně, což je částka, kterou potvrdili nezávislí analytici a která převyšuje příjmy z těžby afghánské vlády.
OSN odhaduje, že afghánská vláda v letech 2012 až 2018 získávala z těžebního průmyslu v průměru jen 42 milionů dolarů.
Zlato má přinést mír
„Jakmile budou mírové rozhovory ukončeny, bude to mít velkou hodnotu pro blaho a rozvoj země,“ konstatoval Shah.
V posledních letech se Tálibán snaží maximalizovat své výdělky z nerostů, které má pod kontrolou, potvrdili podle amerického serveru Zahraniční politika (FP) dva vysoce postavení představitelé Tálibánu, včetně člena vyjednávacího týmu povstalců. Podle nové zprávy Rozvojového programu OSN vydává hnutí těžební licence, zajišťuje pracovní sílu a kontroluje přepravu z dolů a přístup na silnice.
Jeden mocný povstalecký velitel s FP hovořil o změnách, které skupina provedla, aby zvýšila produkci a „dosáhla maximálního zisku“ v sektoru. Čeká se prý na den, kdy už nebudou americké ani mezinárodní sankce na ekonomické aktivity Tálibánu.
„Nyní doufáme, že mírové rozhovory přinesou ovoce a že se budeme moci sami zastupovat na mezinárodním trhu a pracovat svým vlastním způsobem, abychom obyvatelům Afghánistánu zajistili zaměstnanost a prosperitu,“ prohlásil velitel pod podmínkou anonymity.
Jiný vysoký představitel Tálibánu ve vyjednávacím týmu, který rovněž hovořil pod podmínkou anonymity, označil těžbu za „nejdůležitější sektor“. Hnutí se bude snažit „pozvednout tento drahocenný sektor pro zlepšení a rozvoj společnosti“.
Dvojí fiskální příjmy
Tlak Tálibánu na maximalizaci jejich ekonomického vlivu přichází s tím, jak tento měsíc začaly dlouho odkládané mírové rozhovory s afghánskou vládou. Rozhovory prozatím uvízly na mrtvém bodě uprostřed hluboké nedůvěry na obou stranách. Tálibán neuznává legitimitu kábulské vlády a vláda jej zase obviňuje z obrovského nárůstu násilí.
Na tomto pozadí, kdy Tálibán doufá v nějakou dohodu o rozdělení moci v budoucím Afghánistánu, nabízí nerostné bohatství militantní skupině způsob, jak se téměř vyrovnat fiskální palebné síle vlády.
CIA odhaduje, že afghánská vláda v roce 2017 získala na daních a dalších příjmech jen 2,2 miliardy dolarů. Tálibán zase podle analytického týmu Rady bezpečnosti OSN vydělává více než 1,5 miliardy dolarů ročně na „těžbě narkotik, nelegálních nerostů a jiných zdrojů, daních, vydírání, prodeji obchodních a vládních služeb, majetku a darech ze zahraničí“.
Po opiu a dalších narkotikách se těžba zdá být pro Tálibán příslovečným zlatým dolem. Zpráva OSN odhaduje, že těžební průmysl je pro Tálibán „druhým největším příjmovým tokem po narkotikách“.
„Nerosty se staly nedílnou součástí konfliktu v Afghánistánu a zdrojem jeho financování. Spor o nerostné suroviny mezi vládou, Tálibánem, IS-K [místní franšíza organizace Islámský stát], místními povstalci a zločineckými sítěmi neobyčejně těžce postihuje obyčejné Afghánce,“ píše se ve zprávě OSN.
(rek)
