Poklad našla skupina mladých lidí, kteří před nástupem do armády vykonávají dobrovolnickou práci. „Bylo to úžasné! Kopl jsem do země a když jsem prozkoumával zeminu, viděl jsem něco, co vypadalo jako velmi jemné lístky. Při bližším pohledu jsem zjistil, že jsou to zlaté peníze,“ popisuje Oz Cohen.
Šéfové průzkumu Liat Nadavová-Zivová a Elie Haddad, které citoval izraelský server The Times of Israel, se domnívají, že lidé, kteří mince zakopali, si mysleli, že budou moci poklad znovu vyzvednout. Objev podle nich také svědčí o mezinárodním obchodu, jemuž se lidé z této oblasti věnovali.
Nález zlatých peněz v tak významném množství je mimořádně vzácný. „Při vykopávkách mince většinou nenacházíme, protože zlato bylo vždy velmi ceněné, mohlo se roztavit a znovu využít několik generací po sobě,“ podotkli šéfové průzkumu. Mince prý vypadají, jako „by byly zakopány včera“.
Podle odborníka v numizmatice Roberta Koola měly mince na konci 9. století, z nějž tyto peníze pocházejí, značnou hodnotu. „Za takovou sumu si člověk mohl koupit například luxusní dům v nejlepší části Fustátu, který byl v té době bohatým hlavním městem Egypta,“ sdělil Kool.
Oblast v té době spadala pod Abbásovský chalífát, který zahrnoval území od Persie po severní Afriku a jehož vládci tehdy sídlili v Bagdádu. Kool také řekl, že součástí nálezu jsou jednak celé dínárové mince, ale také zlomky mincí, které se používaly jako drobné.
Jedním z nich byl mimořádně vzácný a v Izraeli dosud nikdy nenalezený zlomek zlatého solidu byzantského císaře Theofila ulitý v Konstantinopoli (dnešním Istanbulu). Theofilos bojoval proti bagdádskému chalifátu.
