Hasan Ayhan podle agentury Reuters minulý týden ale místo Erdogana následoval instrukce své manželky a vzal úspory, aby na Velkém bazaru v Istanbulu, kde Turci za pouhých čtrnáct dní za zlato utratili sedm miliard dolarů, také nakoupil zlato.
„Myslím, že je to nejlepší investice, takže jsem vyměnil dolary za zlato,“ řekl Ayhan. „Mohl bych stáhnout i své liry a koupit si za ně také zlato, ale mám strach jít do banky kvůli koronaviru,“ dodal. Den poté, co Ayhan koupil zlato, lira propadla na historicky nejnižší úroveň a zůstává křehká, což obnažilo obavu, že turecké rezervy jsou již značně vyčerpány.
„Turci tradičně používají zlato k úsporám a mohou ho mít ‚pod matracemi‘ až 5000 tun,“ sdělil Reuters Mehmet Ali Yildirimturk, zástupce vedoucího sdružení obchodů se zlatem v Istanbulu.
Ačkoli zlato nikdy nebylo dražší, obchodníci na Velkém bazaru říkají, že téměř nikdo neprodává zlaté šperky. Existují pouze kupci. „Mluvil jsem se stovkami lidí, kteří uvažují o prodeji svých aut nebo domů, aby investovali do zlata,“ řekl prodejce zlata Gunay Gunes.
V posledních třech týdnech vyskočily držby tvrdých aktiv, jako jsou dolary a zlato z 15 miliard dolarů na rekordních téměř 220 miliard dolarů, píší servery jako Zero Hedge, Arab News nebo Greek City Times.
Poptávka se zmírnila, když Turci v období březen–květen stáhli z bank přibližně dvě miliardy dolarů v tvrdých zahraničních penězích, než byly spuštěny obstrukce a než lira dosáhla svého posledního minima. Analytici říkají, že pokud Ankara nemůže posílit důvěru v měnu, která jen letos oslabila téměř o 20 procent, riskuje Turecko v důsledku dovozů inflaci, a dokonce i krizi platební bilance.
Poplašné zvonky
„Místní obyvatelé nechtějí tureckou liru a dolarizovali a kupovali zlato. Turci to dřív nikdy nedělali,“ podivuje se v New Yorku Shamaila Khanová, vedoucí dluhové strategie EM v AllianceBernstein, která spravuje 600 miliard dolarů. „Pokud se dostanete do fáze, že místní obyvatelé nejsou ochotni držet peníze v bance, míříte do krize platební bilance. Poplašné zvonky již zní.“
V obavách z runu začaly některé banky vybírat poplatky za výběr, zatímco centrální banka omezila levné úvěry, které otevřela, aby zmírnila následky koronaviru. Přestože vklady v turecké liře nyní vynášejí 8,25 %, jejich skutečný výnos je díky inflaci záporných 11,8 %.
Erdogan, jehož popularita se letos snížila, zastává názor, že vysoké sazby způsobují inflaci, a propustil guvernéra centrální banky za neposlušnost, když si dovolil oponovat.
Erdoganomika
Možná že erdoganomika, kdy prezident chce ‚bojovat‘ s vysokou inflací nižšími úrokovými sazbami v rozporu se všemi normami a pravidly ekonomie, nakonec zničí Turecko, jak mnozí očekávají, poznamenává Zero Hedge. Nebo možná nezničí.
„Finančníci tvrdí, že měnové zpřísnění musí dosáhnout 11,25 %, aby se stabilizovala lira, která od začátku roku 2018 téměř o polovinu oslabila, což vyvolává obavy ze snížené životní úrovně v zemi zvyklé na volný obchod a cestování. Erdogan je však tvrdošíjně proti vyšším sazbám a tvrdí, že zpomalují ekonomiku. Takže došlo k destrukci měny, protože nelze jednoduše ‚objednat‘ ekonomickou prosperitu,“ dodává server.
Jenže Erdogan neprojevuje žádné známky ochoty ustoupit a v pondělí řekl, že doufá, že tržní sazby se budou “z vůle boží“ snižovat.
(rek)
