V roce 2014 se hodnota portugalského zlata odhadovala na přibližně 13 miliard eur. A nyní rezervy vzrostly přinejmenším o sedm miliard. Podle informací portálu Portugal Resident silný nárůst hodnoty zlata registrovaný od začátku pandemie zvýšil hodnotu zlata v trezoru centrální banky na víc než 20,66 miliardy eur.
Kdyby stejné zlaté rezervy držela Česká národní banka (ČNB), hodnota jejího zlata by se od března zvýšila o 184 miliard korun a mohla by tak zlikvidovat svou kumulovanou ztrátu.
Pro českou bankovní radu je však obchodování se zlatem málo zajímavé, a proto dává přednost jiným finančním operacím. V roce 2019 vykázala ČNB zisk 57,9 miliardy korun, který použije na úhradu části účetní ztráty z minulých let. Zbývající kumulovaná ztráta ČNB činí 129,2 miliard korun.
Na rozdíl od ČNB zlato neprodají
Málo se ví, že Portugalsko je na 14. místě na světě v pořadí zemí podle množství vlastněného zlata a žejeho zlato tvoří 77,7 % všech devizových rezerv (ČNB 0,3 %). To je vůbec nejvíc v Evropské unii. Portugalsko by mohlo použít část svého zlata na splacení svých nezanedbatelných dluhů, leč portugalské zlaté rezervy zůstaly po dobu posledních 15 let nezměněny.
Portugalsko zlato naposledy prodávalo na přelomu století. Nyní se znovu zvedla debata o možnosti využití zlatých rezerv Portugalské banky na pomoc státu z krize. Podle nejmenovaného bankovního zdroje ale centrální banka „nemá v úmyslu uskutečnit žádný prodej“. Při současném zlatém boomu se není čemu divit.
Jak čisté může být zlato
Kolem portugalského zlatého pokladu kolují všelijaké příběhy. Historik a novinář Neill Lochery vyzývá k prozkoumání původu zlata. Tvrdí totiž, že většina ho přišla od nacistů během války jako platba za wolfram – vzácnou rudu těženou v Portugalsku, která se používá ke kalení ocele. Portugalský wolfram se tehdy stal zásadní součástí německého zbrojního průmyslu.
Portugalský diktátor António de Oliveira Salazar ale naléhal na platby ve zlatě, protože se chtěl zajistit, aby mu za něj nemohli nacisté platit v padělaných bankovkách. Podle Locheryho ale šlo o zlato ukradené zavražděným Židům. „Nové vyšetřování nabídne pozůstalým a příbuzným obětí holocaustu poslední šanci na spravedlnost,“ napsal Lochery ve Wall Street Journal v roce 2014. Zdá se však, že jeho výzvu jen pokryl prach.
(rek)
