Perly týdne: Utržená cena zlata, pokles dolaru a u nás pracovní trh horší než před krizí

Ve světě…

Utržená cena zlata: Jedním z hlavních tahounů ceny zlata je již řadu měsíců pokles reálných sazeb. Jak ukazuje následující obrázek, jejich vzájemná korelace je dlouhodobá. Nicméně graf od Goldman Sachs také poukazuje na to, že v poslední době se cena zlata od reálných sazeb odtrhla směrem nahoru a to způsobem, který je minimálně od počátku roku 2018 výjimečný:

Sean Boyd, který stojí v čele společnosti Agnico Eagle Mines, pro Bloomberg TV uvedl, že současná rally na žlutém kovu je podle něj udržitelná a cena se bude pohybovat směrem k 2 500 dolarům. Situace k tomu podle něj spěla již nějaký čas a současná pandemie je dalším faktorem, který cenu zlata zvedá. Rostou totiž dluhy, sazby jsou nízko, dochází k masivní monetární stimulaci. Nabídková strana trhu přitom na rostoucí ceny zlata nebude schopna rychle reagovat a dominantním faktorem bude poptávka ze strany investorů. „Nejde o to, že by musela přijít vyšší inflace, aby cena zlata rostla. Stačí pocit, že by inflace mohla přijít“, míní Boyd.

Pokles dolaru: Investiční společnost Schwab tvrdí, že čtyři základní faktory, které ovlivňují kurz dolaru, že přesunuly z býčí oblasti do medvědí. Fed se totiž posunul k politice nulových sazeb a reálné sazby se nachází v záporu. K tomu Fed „výrazně ulehčil přístup k dolarům svými levnými swapovými linkami“. Dále se zhoršil ekonomický výhled Spojených států relativně k jiným vyspělým ekonomikám. Příčinou je vývoj v oblasti pandemie, protože podle Schwabu se zdá, že jak v Evropě, tak v Číně bylo v této oblasti dosaženo vrcholu, ale ve Spojených státech ještě ne. A to se projeví na jejich pomalejším ekonomickém oživení.

Vedle americké monetární politiky a horšího ekonomického výhledu bude na kurz dolaru doléhat větší politická nejistota v USA a nejasný výhled ohledně budoucího vývoje v zemi. V neposlední řadě pak dochází k prudkému růstu rozpočtových deficitů americké vlády, které budou muset být financovány zahraničním kapitálem. Pokud budou sazby nadále nízko, bude to právě slabší dolar, co by mohlo zvýšit atraktivitu amerických aktiv a přitáhnout kapitál do země. Schwab tak čeká, že v následujícím roce, či dvou bude dolar oslabovat, ale ekonomové společnosti nepočítají s tím, že by došlo k prudkému pádu dolaru.

Velký ekonomicko epidemický experiment: Mohamed A. El-Erian v rozhovoru pro Yahoo Finance tvrdil, že americké oživení má tvar druhé odmocniny a po počátečním prudkém zvednutí ekonomické aktivity se hospodářství stalo mnohem citlivější na chyby v ekonomické politice. Měla by tak americká vláda uvažovat třeba o základním univerzálním příjmu? El-Erian k tomu uvedl, že Spojené státy zjistily, že jejich záchranný sociální systém a automatické stabilizátory nejsou tak silné, jak by bylo třeba. Ohledně univerzálního příjmu pak míní, že jde o experiment podobně, jako moderní monetární teorie. Jde o dvě témata, která se sice dříve probírala, ale „nikdo si nemyslel, že by mohla být již brzy aplikována v praxi“.

Zdraví a ekonomika jsou nyní úzce propojeny a ohledně obou je klíčové, jak zodpovědně se bude populace chovat. V Kalifornii, kde ekonom žije, je v tomto ohledu podle něj situace nevalná, což se projevuje i na vývoji počtu nakažených. Například v New Yorku lidé naopak dodržují restrikce a sociální distancování a město se snaží izolovat se od zbytku země. Probíhá tak celonárodní experiment ohledně toho, jak jsou dodržovány restrikce a jaký to má dopad na společnost, zdraví a ekonomiku. Ekonom se pak podle svých slov obává, že tu nakonec bude třeba „těžké ruky státu“.

„Ve frontě před potravinovou bankou teď stojí člověk, který měl na letišti na starosti práci se zavazadly. Myslel si, že tohle zaměstnání nemůže ztratit, že jej má jisté. Jeho míra úspor proto byla velmi nízká. Zaměstnání ale ztratil a i kdyby se vrátil, jeho míra úspor výrazně vzroste“, uvedl ekonom jako příklad toho, co se může státá s poptávkou, úsporami a ekonomikou v delším období po pandemii. Ohledně technologických akcií, které jsou nyní v popředí zájmu investorů, ekonom uvedl, že tyto firmy se mu líbí, ale o jejich valuacích to již tolik neplatí.

El-Erian míní, že nyní není dobrý čas na to, aby se státy snažily zvýšit své daňové výnosy, protože to by ještě více utlumilo ekonomiku. V delším období je ale třeba učinit fiskální reformy tak, že se odstraní problémy, které růst brzdí. K tomu je nutno věnovat pozornost tomu, aby daňová politika nepřispívala k příjmové nerovnosti. A v neposlední řadě je u daní třeba mít „větší konzistentnosti a to v rámci USA, tak mezinárodně“.

V-oživení a opomíjený faktor: Optimističtější než El-Erian je například Mike Wilson z Morgan Stanley, který hovoří o oživení ve tvaru V. Pokud k němu skutečně dojde, akciím by mělo prospívat, že růst tržeb bude na úrovni zisků násoben provozní pákou – tím, že část nákladů firem je fixní a nebude se zvyšovat s růstem prodejů. Tento faktor je podle stratéga opomíjen a mohl by tak vést k pozitivnímu překvapení. Na počátku každého oživení pak podle něj vždy existují obavy a současná situace se v tomto ohledu výrazně neliší od předchozích recesí.

V další růst akcií ale nevěří Goldman Sachs – podle následujícího obrázku analytici banky čekají, že na konci letošního roku uzavře index S&P 500 na 3 000 bodech a v polovině roku 2021 se dostane na 3 100 bodů.

Význam fiskální stimulace: JPMorgan v následujícím obrázku srovnává výši fiskální stimulace ve vybraných zemích (data od Mezinárodního měnového fondu) s projektovaným poklesem ekonomiky v prvním pololetí letošního roku. Ekonomové banky tvrdí, že „agresivnější stimulace ve Spojených státech přináší menší pokles ekonomiky než v řadě evropských zemí“.

Podle projekcí JPMorgan by největší propad měla zaznamenat Francie a Velká Británie – v těchto zemích by ekonomická aktivita měla klesnout o více než pětinu. Naopak Jižní Korea by měla projít jen mírným útlumem.

a u nás doma...

Pracovní trh horší než před krizí: Seznam.cz píše, že podle šéfa společnosti Linet Tomáše Koláře je „situace na pracovním trhu horší než před covidem“. „Hned bych zaměstnal sto lidí. Nejsou. Z pohledu pracovní síly je situace nejhorší v historii. Je podstatně horší než třeba před šesti měsíci,“ uvedl ředitel. A pokračoval: „Všichni čeští zaměstnanci jsou drženi prostřednictvím programů na svých dosavadních pracovních místech – velmi často virtuálních pracovních místech. Ze země odjelo 200-300 tisíc zahraničních dělníků a nezaměstnanost zůstala téměř na stejné úrovni jako před krizí. My nejsme schopni žádné lidi sehnat.“

Linet Group je přední světový výrobce zdravotnických lůžek, a potřebuje „alespoň částečně kvalifikovanou pracovní sílu: zámečníky nebo svářeče. Jenže mobilita pracovní síly je nízká a musíme vycházet z lokálních zdrojů. Lidé, kteří v regionu pracují, jsou však na nejrůznějších covidových programech a zůstávají u svých zaměstnavatelů. Nejsme proto schopni ani plnit stávající zakázky. Naháníme to víkendovými směnami a nočními směnami, což se nedá dělat donekonečna,“ dodal Kolář.

Turistická špička a zrušený pochod Praha-Prčice: Ihned.cz píše, že „Češi jsou v délce značených pěších turistických tras se 43 tisíci kilometry světovou špičkou. Klub českých turistů se stará nejen o ně, ale také o cyklostezky, běžkařské a další zimní tratě...organizace, která vloni oslavila 130 let od svého vzniku, prožívá obtížné období. Kvůli koronaviru musela omezit činnost a přišla o peníze“.

Podle ihned.cz „s kůrovcovou kalamitou mizí turistické značení na stromech a stálý boj o trasy klub vede Klub s developery i řadou soukromých stavebníků“. Předseda jednoho z nejstarších českých spolků Vratislav Chvátal tvrdí, že „k zachování sítě cest v dnešním rozsahu musíme vyvíjet značné úsilí. Stát by se měl za síť, do které investoval stovky milionů korun, jasně postavit“. Pandemie podle něj Klub ovlivňuje i tím, že ve všech krajích musel od března rušit akce, ale pořadatelům vznikly náklady na přípravu, propagaci. Nejznámějším příkladem je pochod Praha-Prčice.

Hudba na ústupu: Centrum.cz píše, že „asi tisíc lidí demonstrovalo na Staroměstském náměstí za podporu hudební kultury v koronavirové době. „Dodnes nevidíme světlo na konci tunelu. Není jasné, odkdy bude možné pořádat větší hudební akce ani za jakých podmínek. Vláda omezila naši svobodu podnikání a možnost pracovat a nemá se k tomu, aby tuto situaci řešila,“ napsali organizátoři iniciativy #zazivouhudbu v otevřeném dopise adresovaném předsedovi vlády Andreji Babišovi.

„Nelíbí se jim, že hygienici mohou z minuty na minutu přijímat opatření, která jejich akce ruší. Epidemiologové, ale také politici a média, kteří podle nich šíří strach z koronaviru, vzbuzují nedůvěru ke kulturním událostem. Ruší se tak i menší akce a neprodávají se vstupenky. Iniciátoři srovnávají situaci s koupališti, sportovními utkáními, nákupními centry či městskými akcemi, které stále navštěvují tisíce lidí bez omezení“, píše centrum.cz. A dodává: Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) v reakci uvedl, že chce vést dialog, ale některé požadavky má za nerealistické. Poznamenal, že okolní země, Německo či Velká Británie jsou k pořádání veřejných akcí ještě opatrnější než Česko.