Faktory, které se projevovaly již před vypuknutím pandemické krize, jako jsou záporné úrokové sazby, zvýšené politické riziko, obavy z fiskální udržitelnosti a změny geopolitického řádu, i nadále mění náhled centrálních bank na zlato.
Pokud jde o budoucnost, WGC říká, že hluboká nejistota ohledně dopadu pandemie může některé z uvedených faktorů prohloubit a přimět další centrální banky k vážnějším úvahám o zlatu.
Výrazně vyšší podíl respondentů, kteří letos plánují přidat do svých rezerv zlato, může také odrážet obavy z nepředvídatelného dopadu pandemie. Kombinace aktuálního vývoje na trzích a dlouhodobých trendů zjevně posílila zájem centrálních bank o zlato, což potvrzují pokračující nákupy.
Průzkum ukazuje, že 20 procent centrálních bank má v úmyslu zvýšit své zlaté rezervy v příštích 12 měsících, zatímco v loňské anketě to uvedlo jen osm bank.
Klíčové jsou sazby a tištění peněz
„WGC tvrdí, že tento nárůst je obzvláště pozoruhodný, protože nákupy centrálních bank v posledních letech už dosáhly rekordních hodnot, i když loni přidaly do rezerv jen 650 tun zlata,“ píše Mining Weekly.
„Ke klíčovým zjištěním průzkumu patří i důvody nárůstu plánovaných nákupů zlata centrálními bankami. Například 88 procent z oslovených uvádí, že záporné úrokové sazby jsou důležitým faktorem pro jejich rozhodování při správě rezerv.“ WGC také poznamenává, že pokračování expanzivní měnové politiky bude zřejmě i v dohledné budoucnosti dál udržovat úrokové sazby blízko nuly.
Dále 79 procent respondentů považuje výkon zlata v době krize za důležitý důvod k držení zlata. V roce 2019 to bylo jen 59 procent. Celkem 74 procent účastníků ankety považuje nízké riziko možného selhání zlata za důležitý důvod pro držení kovu. Loni si to myslelo 59 procent.
Zásoby zlata určitě porostou
„Tyto posuny mohou naznačovat přehodnocení role zlata uprostřed pokračující finanční a ekonomické nejistoty a zároveň odrážejí dlouhodobé obavy z fiskální udržitelnosti vládních stimulů, jež mají vytvořit polštář pro tvrdé dopady globální ekonomiky,“ konstatuje WGC.
V posledních letech také došlo k nárůstu počtu centrálních bank nakupujících zlato. V roce 2010 bylo čistými kupci zlata pouze osm centrálních bank. Do roku 2019 se tento počet téměř ztrojnásobil na 22, což představuje 12 procent všech centrálních bank na světě.
V příštích 12 měsících se podle 75 procent respondentů držení zlata v centrálních bankách zvýší. To znamená pozoruhodný nárůst z 54 procent v roce 2019. WGC svým pravidelným dubnovým průzkumem oslovila 150 centrálních bank, přičemž obdržela celkem 51 způsobilých odpovědí.
(rek)
