Zlato (oz) / USD
1 927,37
0,46 %
Jistota ve vlastních rukou
0

Zlato vydělává (a ještě vydělá) díky pandemii

Poté, co se (24. dubna) cena zlata vyšplhala až na 1734,19 dolaru za troyskou unci, stagnuje nyní kolem 1700 dolarů. Důvodem by mohla být vzrůstající naděje investorů, že by se ekonomická aktivita mohla v následujících týdnech, díky uvolňování pandemických restrikcí ve vyspělé části světa, opět rozjet.

Zlato je jednou z mála komodit, které těžily ze současné nepředvídatelnosti na trzích. Foto: iStock

Od konce loňského dubna zlato zdražilo o 34 procent a je jednou z mála komodit, které těžily ze současné nepředvídatelnosti na trzích. Ale zatímco zlato dosáhlo rekordních maxim v mnoha měnách, je stále pod svojí nejvyšší hodnotou v amerických dolarech.

„Cena zlata nastavila svěží historická maxima napříč mnoha měnami, jako jsou australský dolar, euro, jihoafrický rand, čínský juan nebo indická rupie,“ připomněla šéfka analytického oddělení Standard Chartered Bank Suki Cooperová na začátku své prezentace na Světovém zlatém fóru, které se minulý týden konalo na dálku.

„Ale pro žlutý kov to nebylo jednoduché. Zlato čelilo zvýšeným tlakům na volatilitu a likviditu, o čemž například svědčí ztráta víc než 100 dolarů na dvou obchodních seancích na začátku roku. Cena nad 1700 dolary v minulém týdnu naznačuje, že by mohlo dojít k určitému uvolnění, protože klíčové segmenty poptávky jsou pod tlakem a klesají,“ konstatovala expertka britské banky.

„V roce 2019 pocházelo 48,3 procenta poptávky po zlatě ze sektoru šperků, což je oblast, která od začátku roku pociťuje trvalé ztráty. Tržby v Číně a Indii, které představují největší segment spotřebitelů, prudce poklesly. Protiepidemická opatření a navíc i vysoká cena uštědřily indickému trhu se zlatem dokonce dvojitý úder. Dovoz v březnu klesl o 48 procent ve srovnání s předchozím měsícem a dosáhl nejnižší hodnoty od roku 2011.“

A na situaci se nic nemění navzdory tomu, že v Indii odstartovala svatební sezóna, která je pro zlatníky obvykle nejvýnosnějším obdobím roku.

Centrální banky

Podle Cooperové by i nákupy centrálních bank, které v roce 2019 představovaly 14,9 procenta poptávky po zlatě, měly být v letošním roce nižší. „I když v roce 2020 očekáváme snížení nákupů, ve srovnání s historickými standardy zůstanou stále vysoké.“ Nákupy v prvním čtvrtletí byly podobné jako loni, leč oproti roku 2018 se značně snížily. Kvůli kontextu však Cooperová posluchačům připomněla, že v roce 2018 byly nákupy nejsilnější za 51 let.

Klíčové v tomto směru je, že Rusko minulý měsíc oznámilo, že už nebude kupovat žádné zlato do rezerv. Přitom země byla v posledním desetiletí největším národním kupcem vzácného kovu. Na druhé straně Turecko nákupy zlata zvýšilo a jen během prvního čtvrtletí letošního roku přidalo do zásob přes 100 tun zlata.

Maloobchod

Během prvních tří měsíců roku 2020 také vzrostla poptávka retailových investorů po zlatě, trend, který Cooperová a její kolegové očekávali, že bude výraznější až ve druhé polovině roku. Jenže březnová poptávka prudce vyskočila na víceletá maxima, protože „bezprecedentní politické dění“ v době pandemie zájem o zlato podpořily.

Zde je třeba připomenout, že toální kolaps trhu zlatých mincí celkovou poptávku po zlatě ovlivňuje jen z osmi procent. Rozhodující slovo mají jen velcí hráči.

Perspektiva

Při srovnávání finanční krize v roce 2008 a dopadu, jaký má na trhy pandemie, Cooperová zdůraznila, že vlády reagovaly rychle a aktivně, na rozdíl od roku 2008. „Rychlá reakce nakonec vylepší pozitivní pozadí pro zlato.“

„Existuje několik faktorů, které by zlatu mohly nahrávat. Investoři hledající kvalitní zabezpečení, přetrvávající tlak na akciových trzích, nízké úrokové sazby a růst úvěrů s negativním výnosem stejně jako inflace. Na zlato ale bude působit i řada protitlaků, avšak přístup vlád k následkům pandemie by měl být pro zlato prospěšný,“ uzavřela své vystoupení analytička Standard Chartered.

(rek)

Další z kategorie Zlato