Zlaté fondy tak získaly prostředky v hodnotě 298 tun zlata. Ve zlatých fondech by tak teoreticky mělo být 3185 tun zlata. Rostoucí poptávka po žlutém kovu samozřejmě poslala ceny zlata výš. Akcie největšího zlatého fondu na světě SPDR Gold meziročně podražily o 8,6 procenta, zatímco akciový index S&P 500 za stejné období klesl o 17,7 procenta.
„Ceny zlata v jiných měnách dosahovaly na historická maxima, i když cena v amerických dolarech zůstala 15 procent pod maximem roku 2011. To poukazuje na pokračující trend posilování zlatých fondů mimo USA, především evropských, které zaznamenaly svůj absolutně největší příliv peněz,“ uvedla WGC ve zprávě.
Za březen to bylo v hodnotě 84,3 tuny zlata, v přepočtu 4,4 miliardy dolarů. Severoamerický příliv investic činil 3,2 miliardy dolarů neboli 57 tun zlata. Také obvykle rezervovaná Asie a další regiony podle údajů WGC zaznamenaly největší procentuální nárůst
Za posledních 12 měsíců zlaté fondy globálně posílily o 56 procent. Z evropských fondů největší podíl se 46 procenty drží britské, které se na celosvětových investicích do papírového zlata podílejí z 21 procent.
Obavy z inflace zvyšují poptávku
„Myslím, že zlato půjde výš,“ řekl časoisu Forbes Axel Merk, zakladatel zlatého fondu VanEck Merk Gold Trust ETF. „V době krize lidé mají zlato rádi.“ Merk k tomu poznamenal, že je nyní těžší získat zlaté mince, protože mincovny jsou kvůli viru uzavřeny. „To poslalo ceny zlatých mincí ještě výš než kotované tržní ceny zlata, které vidíte na monitorech obchodníků, protože drobní investoři jsou nuceni platit tzv. prémie či dodatečné náklady.“
Merk také uvedl, že investoři se nyní obávají, že vládní výdaje povedou k oslabení dolaru. „To zase pomáhá zvyšovat poptávku po zlatu, protože je dobrým zajištěním proti dopadům rostoucích nákladů na zboží a služby, které ničí bohatství,“ konstatuje Forbes.
(rek)
