Když je
světu těžko,
zlato se leskne o to jasněji. Zas a znova to potvrzují tyto dny a týdny.
Koronavirus se začal z
Číny šířit začátkem loňského prosince.
Unce zlata tehdy v přepočtu do české měny vyšla na nějakých 33 tisíc, dnes už vystoupala na takřka 43 tisíc
korun (dějinně rekordní cena dle Bloombergu činí 42 875,70
koruny za unci). To je zhodnocení o takřka 25 procent, a to v době, kdy drtivá většina jiných
investic dramaticky ztrácí na ceně.
Na ceně ztrácí i
česká koruna. Což částečně vysvětluje, proč je
korunová cena zlata o bezmála třetinu výše než v době propuknutí
koronavirové nákazy. Ale není to jen o slábnoucí české měně. V
dolarech si
zlato od začátku prosince připisuje přes devět, v eurech bezmála třináct procent. Pro českého investora je tedy
zlato pojistkou hned dvojí: jak proti panice na trzích, tentokrát způsobené právě
koronavirem, tak proti povážlivému slábnutí české měny, které paniku trhů často doprovází.
V době vrcholící paniky v druhé polovině letošního března
zlato poprvé v historii dosáhlo cenové úrovně 40 tisíc
korun za jednu troyskou unci. Bezprostředním důvodem bylo rozhodnutí
americké centrální banky, že bude objemově neomezeně nakupovat
dluhopisy, zejména pak
americké vládní dluhopisy. To znamená, že ministerstvo financí
USA nebude mít problém na trhu prodat jakýkoli objem nově vydávaných
dluhopisů, potenciálně včetně padesátiletých. Pokud by o tyto
dluhopisy nebyl na trhu zájem, vykoupí je právě
americká centrální banka. Ministerstvo financí
USA výrazně zvýší intenzitu vydávání nových
dluhopisů. To proto, aby mohla být financována masivní fiskální sanace
ekonomiky USA. Balík rozpočtových vyjde na více než dva biliony
dolarů.
Investoři se uchylují do
zlata nejen proto, že v něm spatřují pojistku v čase paniky, nýbrž i proto, že je jim – třeba už v lepším čase – pojistkou proti
inflaci a znehodnocování měny, zde konkrétně
dolaru.
Americká centrální banka totiž bude
dluhopisy nakupovat právě za nově vytvářené
dolary. To je potenciálně
inflační, neboť to ředí kupní sílu
dolaru.
Ostatně letos ještě před pandemickým úderem
koronaviru se objem
zlata drženého celosvětově příslušnými
fondy, takzvanými veřejně obchodovanými
fondy, vyhoupl na své historické maximum, které v únoru představovalo 2574 tun. Znamená to, že investoři nikdy v minulosti prostřednictvím těchto
fondů nevlastnili takový objem žlutého
drahého kovu jako právě letos. Burzovně obchodované
fondy, které se specializují na
zlato, fungují začasté tak, že
drahý kov ve velkém nakupují a pak jej drží v trezorech, situovaných ve
Švýcarsku, Londýně nebo důmyslně rozmístěných po celém světě. Lidé, běžní smrtelníci, kteří do takového fondu investují, tak získávají určitý, odpovídající podíl na drženém
zlatě. Mohou tak vydělávat na růstu
ceny zlata, aniž by jej sami fyzicky vlastnili, a museli tak vydávat své vlastní peníze za jeho úschovu v trezoru, bance apod. S veřejně obchodovanými
fondy – a odtud plyne jejich název – se obchoduje na veřejných trzích, tedy na
burzách, podobně jako třeba s
akciemi firem. Tyto
fondy řídí své
investice dle algoritmu.
Opět: dějinně rekordní objem
zlata, který letos dané
fondy drží, je projevem strachu, který trhy po celém světě svírá v souvislosti s šířením
koronavirové nákazy.
Zlato v minulosti, po dlouhá a dlouhá staletí, si vždy dokázalo svoji hodnotu a kupní sílu udržet – na rozdíl od běžných peněz. Hodnotu si drželo navzdory válkám, hladomorům, moru či
světovým pandemiím.
V portfoliu každého prozíravého investora by mělo být kolem tří až pěti procent jeho celkového objemu vyhrazeno právě
zlatu. Může jít o
zlato držené prostřednictvím fondu, jistější je mít jej ve fyzické podobě. Doba po odeznění pandemie bude
kovu nahrávat podobně jako doba jejího šíření, i když z jiného důvodu. Už to nebude panika trhů nebo slábnutí
koruny, ale odůvodněná obava ze znehodnocování peněz a záporného úroku úspor, které se kvůli opětovně extrémně nekonvenční měnové politice centrálních bank snadno mohou dostavit.
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom
CZECH FUND
Cílem fondu CZECH REAL ESTATE INVESTMENT FUND je přinášet pravidelné výnosy pocházející z nájmů a kontinuálního zvyšování hodnoty podílů v nemovitostních společnostech a nemovitostech. Fond investuje do nemovitostních společností a/nebo nemovitostí v České republice s trvale udržitelným ekonomickým rozvojovým potenciálem, jako jsou např. administrativní budovy, nákupní centra, obchodní domy, hotely a logistické areály. Fond má sídlo v Lichtenštejnsku, je pod dohledem lichtenštejnského regulátora FMA (Finanzmarktaufsicht). Rozhodnutím České národní banky byl fond uznán jako srovnatelný se speciálním fondem nemovitostí podle českého práva. Nabízení investic do fondu v České republice je tak pod dohledem České národní banky a podléhá českým předpisům.
Více informaci na : https://czech-fund.cz/